[Kapitola Osmá] Sídlo {<Mezičást 1>}

12 5 0
                                    

Došli jsme k jedné kryté jeskyni, byla celá zakrytá nějakou travnatou záclonou. Zatáhl jsem za jeden z provazů, závěs se shrnul na stranu a vyjevil jednu z největších úžasu a divů světa!
Obrovská dutá hora, skrývající docela mohutnou vykopanou jeskyni s domy uvnitř. To je jak z fantazi filmu! Uprostřed toho všeho stála obrovská fontána se třemi mořskými pany, kterým stříká voda z hrdel spět dolů.
Na pravé straně byly hned 3 obrovské a krásné moderní vily. Na levé straně to samé. Jenže uprostřed, byla obrovská dřevěná pozlacená vrata s nejjasnějšími a nejtřpytivějšími drahokamy a rubíny co lidské oko nespatřilo tisíce let.

Jenže všude bylo ticho, nikde nikdo a podle všeho. . .se šli zbylí draci úkryt do lesa.
Každopádně bylo na řadě si rozdělit spací místa. Laura pomalu ale jasně a zřetelně začala vykládat.
L » „Takže. . .Petr a Revils, Revils má vilu, takže budete v jednom baráku. . .nebo jak to popsat? Ehh. . .no prostě máte celou vilu jenom pro sebe! Jackovi přidělím pokoj, údajně máš na výběr jenom z jednoho, protože všechny ostatní jsou už zabrané jinými. Chceš být sám, nebo se chceš rvát s jedním dalším o postel?

J  » „Chci být radši sám! Díky, o tuto společnost nestojím!“

L » „Je mu jasné, co by se stalo. Čich na problémy, to se mi líbí! No. . .a ty Eizo? Tebe jsme nějak vynechali. Co s tebou?“

E  » „Klidně budu spát v helikoptéře.“

L » „Vy máte helikoptéru?“

P  » „Tak ne asi ty vole! Jak myslíš že jsme se sem dostali?! Připlavali vzduchem?!

L » „Tak sorry že my máme křídla a tyhle stroje nevyužíváme!

E  » „Holky, holky, holky, moc vám to sluší. Můžu už jít domů!? !

L » „Pravda…moment co?! No to je jedno. Eizo, dám ti na výběr. Buď můžeš spát, tak jak jsi navrhl, nebo můžeš spát u mě na zemi s tím že ti půjčím polštář a deku. . .nezní to moc uspokojivě ale prostě už nejsou místa.

P  » Být tebou, vezmu možnost Laury! Vždycky když bude zima, tak si k ní můžeš vždycky lehnout! A nejen to, možná že z toho bude i něco víc!

E » „Jasně, takže až vstanu, tak budu vypadat jako kdyby mě právě přejel parní válec?! Jako, jestli ze mě chceš mít omeletu, stačí když mě vyhodíš z posledního patra mrakodrapu na asfalt!

P  » „Takhle jsem to nemyslel mamrde!“

L »  „To jsou tak debilní kecy tohle to, to není možný!

P » „No, máš lepší?!“

L » „Náhodou, jo. . .jen se ale zeptám, kdo tě poslal, mě zabít nudou?!

R  » „To bych se spíš měl zeptat já, negramotko!

L » „To že neumím číst a psát je úplně normální u draků!!! Fajn, jak chceš! Ptej se!!!

R » „Výš, kdo sem poslal ty chlapy, aby nás oddělaly?!

J » „Tvůj kadeřník!“

L » „(výbuch smíchu)“

P » „(výbuch smíchu)“

J  » „(výbuch smíchu)“

Já jen koukal a nevěřil, co je to za bandu trotlů. Revils byl dost nasranej, protože ho Jack dost setřel! On totiž žádné vlasy nemá! Jen srst nebo hřívu. . .nevím jak tomu pankáči na krku říkají!

Chvíli jsem se na ně díval, vždyť jsou jak. . .jak. . .nevím co říct. Jenže, za nedlouho zavládlo ticho. Nebylo trapné, spíše jako kdyby všichni pocítili nějakou slabou tlakovou vlnu. Na jednou přišli ostatní, sice nebyly rádi za to co vidí. Ale byly rádi že tu jsou, mě to nedalo a musel jsem se hned zeptat, co se přesně stalo! Nikdo neodpověděl. Jdu se tedy přesvědčit sám!

[}{Pokračování příště}{]

[}{Autorovy keci}{]

Další kapitola je na světě! Musí tedy být rozdělena na mezičást protože to je celé z jednoho textového dokumentu. Doufám že se příběh líbí a také vás baví, protože mě ano!
U další kapitoly zase ZDRUH!

Six dimensions  Human nuclear war and the rescue of the dragon empireKde žijí příběhy. Začni objevovat