31.

                                    

                                          
Nicolas
                          
Nechápu jak se to mohlo stát. Dneska jsem dal Maky její poslední dávku krve. Zítra ji až do obřadu neuvidím. Ano už je to tak. Dneska je poslední noc před úplňkem. Do postele jsem nemohl. Byl jsem na to příliš nabitý adrenalinem. Šel jsem za Taylor. Koukl jsem se k ní do pokoje. Spala spolu s Charlotte. Charlotte ke mě byla otočená zády a zpod peřiny jí koukal zadek. Příjemné zjištění. Když milujete, nezajímá vás zadek jiných a když ano, tak jen z toho důvodu, aby jste si mohli říct 'Jo hezký, ale moje má hezčí'. Když jsem odcházel z Taylořina pokoje, slyšel jsem dole hlasy. Patřili otci a ještě někomu. Byl to mužský hlas. Potichu jsem sešel že schodů a podíval se dolů. V hale stál otec a na proti němu Makyin otec. Oči se mi málem skutáleli až k nim. Tohle bude zajímavé. Najednou jsem uslyšel jekot. Jeden byl Makyin. Na nic jsem nečekal a vyběhl nahoru. Když jsem zastavil před Makyinými dveřmi uviděl jsem  blonďatou malou postavičku. Když si mě Maky všimla rozzářila se ještě víc. "Sarah! Tohle je Nick. Nicku, tohle je Sarah. Moje nejlepší kamarádka a vlastnitelka mých nejhorších fotek a strážkyně všech trapasů co jsem kdy udělala." Usmál jsem se. Tohle byla ta Sarah, o které furt mluvila. 
                          
"Tak ty jsi Nick? No páni... Nic jsem o tobě neslyšela, ale páni! Sakra zlato umíš si vybrat." Dívčina si mě obcházela dokola a koukala se na mě. "Pěkný vlasy, zajímavý oči, dost dobrej zadek," Při tomhle jsem v Makyiných očích zahlédl náznak vzteku, ale pak jako by si uvědomila, kdo to řekl a zasmála se. "Ukaž ruce?" Zvedl jsem paži. "Páni... dobrý... Kdybys ho nechtěla já ho beru." Obě se zasmály.
                          
"Mám k tomu co říct?" Zeptal jsem se aby jsem furt nemlčel. Smáli se ještě víc. Maky se ke mě připletla a objala mě. 
                          
"Ehm... Výsosti? vy byste mě snad vyměnil za tuhle strašnou holku, no vždyť se na ní podívejte... pochcaná sláma na hlavě... nechutně hnědý oči..." Smáli se a Sarah na oko předstírala uražení. 
                          
Popadl jsem jí do náruče. "Ani kdyby byla s prominutím ze zlata," Řekl jsem k Sarah, která jen pokývla hlavou na uznání. "Tak bych tě nevyměnil..." Políbil jsem jí na čelo a položil na zem. "Tak já abych asi šel ne?" Maky mě políbila a zase se zavrtala do postele a Sarah s ní. Měl jsem větší radost, než jsem si připouštěl. Byla šťastná. To bylo hlavní. 
                          
Než jsem usnul, četl jsem jí myšlenky. Zastavil se za ní otec. Byla nadšená, když viděla kluka Sarah a hlavně z toho, že může zase fotit selfie. Celá Maky. Celá moje děvenka. Což mi připomíná... musím jí opatřit mobil a laptop... No... Děvenka je moje náročné koťátko. Poslední co jsem zaslechl, byl Moky , který se škrábal k nim na postel. Pak jsem usnul jako dřevo.