Turné skončilo a já se vydal ihned domů. Nikdo to nevěděl a já si hodlal užít týden klidu.
Letadlo přistálo ve tři ráno. Taxíkem a s jednou taškou, zbytek přiveze tým, se nechám odvézt kus od svého domu. Řidič mě v té tmě neviděl a pro jistotu mám na hlavě kapuci od mikiny. Zaplatím a on odjíždí, vyndám z kapsy cigarety. Vyklepnu jednu z krabičky a zapálím.
Tašku hodím přes rameno a vydám se těch půl kilometru pěšky.
I když jsem vyčerpaný, vidina mé vlastní postele je nepředstavitelná.
A hlavně ten klid. Miluju svůj tým, kapelu, ale teď jsem s nimi strávil pomalu celý rok. Teď máme týden dovolené a já se ho rozhodl strávit sám ve svém domě.
Ve čtyři ráno odemykám vchodové dveře. Dýchne na mě vůně domova. Dřív to bylo zatuchlé a nevětrané. Jeden známí mi doporučil úklidovou firmu, jsou seriózní, specializují se na známé a významné osobnosti. Takže podepisují smlouvu o mlčenlivosti.
Jdu dál, rozsvítím, všude čisto a uklizeno.
Všude zase zhasnu a jdu do patra. Tašku hodím na zem vedle postel. Svléknu se do boxerek, telefon dám do tichého módu a zalezu do peřin.
Probudím se sám od sebe. Ještě rozespalí sáhnu po telefonu, půl jedné. Několik zmeškaných telefonů a pár SMSek. Napíšu jenom klukům z kapely, že jsem v pořádku dorazil a byl tak vyřízený, že odpadl. Ihned mi přijdou odpovědi, ať si užiji zasloužené volno. Pokládám telefon zpět na stolek.
Rozespale se zvednu z postele a jdu do sprchy. Být doma je prostě super.
Pustím si horkou vodu, ale fakt horkou. Ponořím se pod proud vody a dopřeju si chvilkový relax. Sáhnu po svém oblíbeném sprcháči. Nakonec umyji i vlasy.
Ze sprchy vycházím jenom v ručníku a druhým vysouším vlasy. Za mnou do pokoje jde i pára. Otevřu tedy okno i v ložnici. Když jsem tenhle dům kupoval moc se mi líbilo, že jeden pokoj má svou soukromou koupelnu a z toho jsem udělal ložnici. Ostatní tři pokoje mají společnou na chodbě. Jeden jsem zařídil pro hosty, ten nejvzdálenější. Pokoj hned vedle mého patří Freddimu a jeden je tu ještě volný. Co kdyby jednou, ale obávám se, že to zas tak brzy nebude.
Zrovna, když si oblékám volné tepláky se domem začne ozývat hlasitá hudba. Zaseknu se.
Kdo to sakra může být, tohle je rozhodně moje stereo.
Obléknu na sebe tričko, vydám se zjistit kdo si dovolil sáhnout na moje věci, a ještě více mě naštve, když začnou hrát Queen.
V polovině schodů se ale zarazím, vidím do obýváku, kde se štětkou na prach stojí na špičkách velice pohledný muž. Když otře horní poličku dá se do spodnější, při tom jeho pobrukování přechází ve zpěv. Jeho chraplavý hlas se nese spolu s kapelou Queen, až k mým uším.
Stojí ke mně zády, ale to mi nebrání si prohlédnout jeho pěkný zadek, štíhlé nohy, delší vlasy točící se do loken, štíhlé prsty svírající štětku na prach.
Netušil jsem, že uklízecí služby zaměstnávají i muže.
Sejdou zbytek schodů, jdu do kuchyně, kde si v klidu připravím kávu. Nemůže mě slyšet, přes hlasitou hudbu. Pak se opřu o kuchyňský pult a pozoruji ho. Jak při písních pohupuje boky.
Když má utřený prach na celé obývací stěně otočí se v tu chvíli mě zahlédne. Leknutím nadskočí.
,,Do prdele," zanadává a chytí se za hrudník a předkloní se. ,,Také přeji dobrý den," řeknu sarkasticky.
,,Nikdo tu být neměl," dívá se na mě už klidným zeleným pohledem. ,,Taky, že tu nikdo není." Upiju z kávy, vyndám cigaretu z krabičky a zapálím si. Vykuleně na mě hledí, než mu to dojde
,,A... Aha... Takže mám uklízet podle plánu?" drmolí a při tom si mě se zájmem prohlíží. ,,Nejsem tu, tedy ne oficiálně, takže..." Ukážu rukou do prostoru, že má volné pole působnosti.
*
Celé dvě hodiny, co uklízel, já ho pozoroval z barové židličky, kde jsem seděl. Vypil další kávu a vykouřil dvě cigarety.
Po mém domě se pohyboval ladně i přes vypracované tělo, schované pod barevnou košilí s květy.
