81

                                    

                                          
„Nicol, počkej. Ještě nic neřekl "„je mi líto, že se mu to stalo, ale vypadá to, že bude v pohodě. Ale nechci to zakřiknout " strašně se mi ulevilo. „já se omlouvám "„to je dobrý. Jsou tu i horší příklady" 
                          
Odešel, já jsem se cítila hrozně. 
                          
Toky už odjel, spolu s Dominikovo rodičmi. 
                          
Já tam stále seděla,nechtělo se mi odejít. Chtěla jsem ho vidět, ale bohužel to nešlo. 
                          
Zvedala jsem se, že půjdu domů, ale v tom mě zarazil doktor. „jsem rád, že jsem vás stihl"„potřebujete něco? je něco s Dominikem? "„pan Citta se po vás ptal a už jsme ho převezli na normální pokoj. Nechtěla byste jít za ním?" 
                          
Nevěděla jsem, jestli to je dobrý nápad, ale stejně sem tam šla. 
                          
Měla jsem obavy abych mu neřekla něco co nechci. 
                          
Vešla jsem do pokoje. Mráz mi přejel po zádech. Všude měl napíchané kanily,kapačky, různé přístroje, které všude vydávali zvuky. 
                          
Přešla jsem k posteli, ruku jsem mu vložila do vlasů a začala ho hladit. On se trochu lekl. Nevěděl, že jsem tam přišla. 
                          
Otočil se na mě, chytil mě za ruku a promluvil. „promiň "pouze sem kývla. 
                          
Židli jsem si dala k jeho posteli, tentokrát jsem ho chytla za ruku já. 
                          
-
                          
Ležím na gauči, vedle mě jsou holky a koukají na televizi. Nevědí co je s Dominikem. Netuším jak jim to mám říct,hlavně nevím co jim mám říct. 
                          
Mám jim snad říct, že jejich otec k chlastu, kouření trávy ještě fetuje? 
To jim říct nemůžu, skolilo by je to. Sice jsou malý, ale rozumu mají dost. Někdy i víc než Dominik. 
                          
-
                          
„kde je taťka? "zeptala se mě Nella. „Nellinko, taťkovi se včéra udělalo špatně, tak jsme mu museli zavolat záchranku. Ale už je mu dobře a brzy přijde domů." „aha a půjdeme zítra za ním? "„uvidíme jestli nás tam pustí." 
                          
Po chvilce jsem to řekla i Vivince. 
                          
Vzali to celkem dobře,což jsem byla ráda. 
                          
Ale já se začla ještě víc obávat. Došlo mi, že nejspíš ho pošlou na léčení. 
Jestli to tak bude, tak nevím co budu dělat. Jak řeknu holkám, že jejich táta je feťák? 
                          
-
Dnes mají Dominika pustit domu. Na léčení ho nedali. Nějak se vymluvil, že si omylem vzal víc prášku. 
                          
Nevím jestli to je dobře nebo špatně. Na jednu stranu bych byla ráda kdyby tam šel. Už jenom kvůli holkám. Přála bych si, aby měli čistého tátu. Ale na druhou stranu nechci, aby tam šel. Nechtěla bych, aby holky věděli, že jejich táta fetuje. 
                          
Doufám, že dodrží to co slíbil. 
                          
Slíbil,že už si to nevezme. Nevím jestli mu to mám věřit, ale budu muset a doufat. 
                          
Dneska opět kratší,ale brzy vyjde delší a plná zvratu..