14. Noc - Bonus

                                    

                                          
Po proslovu profesorů je Minerva všechny rozehnala do postelí. Někteří neměli v plánu vzdát se tak brzy, jiní odešli rychle a se samozřejmostí. Naše dění se ale nebude točit kolem těch, kteří rozjížděli svoji rozlučku se skvělými časy v pokojích. My se v čase přesuneme až do hluboké noci. 
                          
Do chvíle, kdy všechna světla zhasnou a zdá se, že všechno spí. Tvrdá a nelítostná tma venku nacházela svoje uplatnění i v domě, ozývalo se jen ticho a občasné zachrápání někoho ze studentů. Ještě dvě hodiny můžeme zapomenout na svítání a jeho radost i smutek. Teď tu byla jen tma a ticho.
                          
A v jednom pokoji zírala do stropu jedna dívka. V jiném pokoji zase jistá dívka čekala, až se ta první pokusí přijít. Věděla, že její znamení bude pochopeno. První dívka zase chápala znamení, ale vrtala jí hlavou věta jejího ředitele. Budou víc než jen primusové.
                          
A pak se to stalo. Zrzka vylezla z postele a potichu přeběhla ke dveřím. Nedalo jí mnoho práce vyběhnout domem až na zahradu. Jedině tam si přišla nepozorovaná. Potřebovala přemýšlet o Brumbálově větě. Měla primusský odznak, mohla ho použít k dobrým účelům. 
                          
Černovlasá kudrnatá čarodějka zase věděla, že její nová kamarádka bude přemýšlet. Ještě aby ne, když už přemýšlela i ona kouzelnice ze zmijozelu. I jí přišla Brumbálova věta podezřelá. A přesně tak jako zrzka potřebovala odhalit tajemství.
                          
A tak vyběhla z pokoje, kde potichu zavřela, aby neprobudila Narcissu. Ještě se na svoji malou sestřičku podívala. Andromeda jí byla vždycky blíž než ona. Narcissa tak stála mezi nimi a teď se definitivně přiklonila na její stranu. Pokud to Bellatrix trápilo, nedávala to na sobě znát. Byla to přeci ledová královna zmijozelu.
                          
Dívky se setkaly až na zahradě. Zrzka seděla v trávě jen tak a při přemýšlení si natáčela pramínek vlasů na prst. Černovláska se k ní přikradla zezadu a chvíli ji pozorovala. Sama přemýšlela při tom, co pozorovala zrzku. Už tak byly zvyklé.
                          
„Budeš to mít zacuchané," oznámila jí po chvíli a vystoupila ze stínů. Zrzka se na ni poplašeně otočila, ale pak se ubezpečená tím, kdo to byl, zase otočila zpět. Poklepala ještě na místo vedle sebe, které druhá čarodějka bez zaváhání přijala.
                          
„A kde bude moje Trixie, aby mi je zase rozčesala, že?" ušklíbla se, ale v jejím hlase byl znát lehký smutek. A možná tahle věta byla tou, která spustila Bellatrixiny mozkové závity. Brumbálova věta a Lilyina věta se spojily dohromady. Lily přece byla primuska.
                          
„Poslouchej, máte s Potterem pracovnu, že jo?" ujišťovala se se zájmem. 
                          
Lily se na ni zvědavě zadívala. A pak ji také něco napadlo. „Jo, s přístupem jen na naše heslo, co se každý den mění," vydechla nadšeně.
                          
Obě věděly, co si myslí ta druhá. To byla výhoda jejich dlouhé spolupráce. „A ty teď s Potterem chodíš," dodala Bellatrix jen tak navíc. Lily pokrčila rameny.
                          
„Tak bych to úplně neříkala. Ale vím, kam tím míříš. Dokážu se o něj postarat. Jsem přece jeho Evansová. Když mu něco řeknu, nebude v tom pátrat. A stejně tak, když ho zaměstnám, aby na něco nemyslel," vysvětlila to s úsměvem. Ani to pro ni nebude oběť. Bude to jen volitelný doplněk.
                          
„Tohle ale musí zůstat tajemstvím," vyhrkla ještě Lily. Bellatrix se ušklíbla. 
                          
„Máš snad pocit, že bych to někomu říkala? Samotnou by mě to dostihlo," pokrčila rameny. Lily jí musela dát zapravdu.
                          
„Primusská pracovna má postel, stoly i mnoho dalších věcí. Je to všestranný pokoj pro jakýkoliv účel. A nikdo tam na tebe nepřijde," vysvětlila Lily. 
                          
„Maximálně druhý primus," zvedla obočí budoucí smrtijedka. 
                          
„Ne, když nebude znát heslo," usmála se Lily na svoji novou přítelkyni. 
                          
Bella pak nastavila pěst jako při jejich první úspěšné spolupráci. Lily se lehce zasmála a ťukla tou svojí o její.
                          
„Tak na náš podlý plán," ušklíbla se ještě zrzka. 
                          
Bellatrix se musela usmát. Ano, podlé to bylo. Ale možná to dá šanci jiným. Někomu jako Bellatrix a Lily. Ony samy půjdou příkladem. Stane se z toho tajemství pro mnoho lidí, co o sobě nebudou vědět navzájem. A tahle tajemství bývají nejlepší.
                          
A přesně takhle končí slavné přátelství, které rozhodně nekončí. Stejně jako toho nemusí končit mnoho dalšího. A díky komu? Díky Brumbálovi, jedné budoucí smrtijedce a zrzce se smaragdovýma očima.
                          
Ale hlavně díky Brumbálovu projektu, co to všechno spojil dohromady.
                          


                          
Ahojky,
                          
jak jste asi pochopili, nehodlám s tím skončit, protože mě to začalo neskutečně bavit. Během příštích pár dní se na mém profilu objeví pokračování, kde si opět trochu vyhraji s citovými problémy generace pobertů :D
                          
Kapitoly už možná nebudou tak časté jako třeba ty dvě až tři denně jako do teď, ale rozhodně budou, a já se pokusím dát si s tím tu práci, aby nebyly krátké a nudné. Už mám i něco vymyšleno, takže se můžete těšit na opětovné setkání s hrdiny, kteří jsou prostě nezapomenutelní :D
                          
1queenofstory