Nkruma Kvame
Frensis Nvia Kofi Kvame Nkruma (angl.: Francis Nwia Kofie Kwame Nkrumah; sünd. 21. sügüz'ku 1909, Nkroful-külä Britanijan Kuldrandan suvipäivlaskmas, nüg. Gan — kol. 27. sulaku 1972, Buharest, Romanii) oli ripmatoman Ganan ezmäine päministr (1957−1960) i ezmäine prezident (1960−1966), mugažo radoi Britanijan Kuldrandan päministran (1952−1957). Sai fel'dmaršalan sodaarvod (1965).
Kvame Nkruma oli filosofan, sociologan, politologan, kirjuti anglijan kelel. Panafrikanizman koncepcijan polenpidajai, zavodi Afrikan ühtenzoitust Ganan i Gvinejan Ühtnendan sädandal (1959). Afrikan Ühtmuden Organizacijan (1963−2002) üks' alusenpanijoišpäi, vspäi 2002 Afrikanine Ühtištuz om olmas sen sijas.
Augotižlibund i openduz
[vajehta | vajehtada lähtetekst]Nkruma oli sündnu käziradajan-juveliran kanzha, tatal lapsed oliba toižiš-ki akoišpäi. Üks' nimišpäi Kvame znamoičeb «sobat», sündnundan nedal'päiv, hänen heimon veron mödhe. Openui sijaližes katoližes školas, hot' openduz oli maksline. Sai professionališt opendust Akkras (1927−1930), radoi opendajan školoiš. Sai üläopendust Linkol'nan universitetas (Pensil'vanii, AÜV, 1935−1943), sid' eli i openui ekonomikad da oiktust Londonas (1945−1947).
Kvame Nkruma tuli Päivlaskmaižen Afrikan üläopenikoiden ühtnendha i teravas kändihe sen varaprezidental, vaumiči 5. Panafrikašt kongressad (Mančester, reduku 1945). Vl 1947 pördui kodimale i borcui valdkundan ripmatomudehe näht.
Prezidentižuz
[vajehta | vajehtada lähtetekst]Gan oli poleks šingotadud ma ripmatomuden sandan aigan, kakaon surenke eksportanke, no ümbriradajata tegimištota. Nkruma valiči socializman sauvondad sabutamha šingotadud valdkundoid ühten ristitunpol'ven aigan. Prezidentan avtoritarine politik vei Ganad finansižennoks krizisannoks i sodakukerdusennoks. Vspäi 1966 Nkruma eli Gvinejan Konakri-pälidnas.
Kanz
[vajehta | vajehtada lähtetekst]Politikanmez' oli nainu, Fatija Nkruma oli hänen ak, sündutihe koumed poigad i üht tütärt naimiželos.
Valitud tedotöd
[vajehta | vajehtada lähtetekst]- Negro History: European Government in Africa («Afrikalaižiden istorii: Afrikan evropine ohjastuz») // The Lincolnian, 12. sulaku 1938. Lp. 2 (Linkol'nan universitet, Pensil'vanii)
- Ghana: The Autobiography of Kwame Nkrumah («Gan: Kvame Nkruman avtobiografii», 1957). — ISBN 0-901787-60-4
- Africa Must Unite («Afrikale piidab ühtenzuda», 1963). — ISBN 0-901787-13-2
- African Personality («Afrikalaine person», 1963)
- Neo-Colonialism: the Last Stage of Imperialism («Neokolonializm: imperializman lopuline pordaz», 1965). — ISBN 0-901787-23-X