Recent reviews by Θ ϛ Ι ι c κ

O hře Life is Strange jsem si před jejím dohráním myslel že se jedná o pouhou simulaci života ubrečené středoškolačky, jejíž největším problémem je rozhodnout se, s kým se dneska vyspí. To je asi i důvodem, proč mi hra ležela ve STEAM knihovně takřka celý rok bez jediného povšimnutí.

Je až nemožné vyjádřit, jak moc jsem se zmýlil. A to nemyslím jen v tom, že se nejedná o středoškolačku, ale o vysokoškolačku :).
Je sice pravda, že celá první epizoda se spíš vleče a celý její příběh je dost povrchní. Můžu vás ale ujistit, že od poloviny další pasáže se to naprosto zlomí a zažijete úžasnou jízdu, u které si budete přát, aby nikdy nekončila. Hra nabere absolutně nových rozměrů. Bude záležet na každém vašem rozhodnutí. Budete obviňovat vinné i nevinné. Budete cestovat časem tam i zpátky. Zachraňovat své kamarády před jistou smrtí. A především budete vystaveni tolika zvratům, že to váš mozek chvílemi přestane chápat.


Hru bych tedy doporučil absolutně všem, kteří dumají nad tím, co dělat za dlouhých zimních večerů, všem, které zajímá filosofický přesah ve stylu Donnieho Darka, a také všem, kteří se jen chtějí na pár hodin dostat do zcela jiného světa.


PS: kontroler je u téhle hry mnohem pohodlnější, než klávesnice a myš

Hra The Witcher 2: Assasins of Kings je přímým pokračováním svého o čtyři roky mladšího bratra, ve kterém ti bossové opět nelítostně a opakovaně natrhávají prdel, a kde jsi nucen na základě svých rozhodnutí balancovat mezi neutralitou a stranictvím, což má za následek dlouhé probdělé noci plné přemítání a zpytování svých provedených činů. Nenech se však zmýlit. Původní hře se skutečně podobá jen v málo kterých oblastech.

Příběh na sebe plynule navazuje a řekl bych že díky množství nových postav je i více košatější. Rozhodnutí z minulé hry však najednou mají jen poloviční význam (dobrým příkladem se zde stává Geraltův vztah s Triss, který v první hře můžete udržovat téměř na bodě mrazu, ovšem ihned co spustíte díl druhý, tak je přistihnete při postelových radovánkách) a bohužel zde chybí i překvapující rozuzlení, či alespoň zlomový moment u kterého si zkrátka řekneš „wow“. Právě z těchto důvodů pro mne příběh bude navždy podřadnějším tomu z prvního Zaklínače.

Jiným šálkem čaje se ale stala hratelnost. Ovládání prošlo obratem takřka o 180 stupňů. Přidáno bylo krytí, možnost s lehkostí se pohybovat, a dokonce i uhýbat za pomocí tzv. rollů. Boj se tedy stal mnohem akčnějším a řekl bych že i více zaměřeným na tvůj skill – tedy zábavnějším. Co se samotných „rollů“ týče, tak jsem zjistil že pomoci nich je možné se pohybovat mnohem rychleji než při obyčejné chůzi. Škoda že to tak není i ve skutečnosti… svět by byl ihned zábavnějším místem… nebo alespoň proč to v reálu tak bolí…

Abych tuto směsici myšlenek nějak ukončil, tak musím říct, že pokud chceš do „loru“ zabřednout více, tak je tato hra absolutní nutností. Ale tak dělej si co chceš a jak uznáš za vhodný. Posledním důvodem proč recenzi píšu je abych někoho do něčeho nutil. Chci ti jen říct, že dvě dohrání pro mě určitě nestačí a jednou se k této hře velice rád znovu vrátím.

PS: Ta grafika je otřesná, ale to byly grafiky u všech her z této doby

Abych začal hrát tuto hru, musel jsem se donutit, jelikož mě nikdy příběh zaklínače vůbec nezajímal. Po spuštění jsem byl příjemně překvapen ať už skvělou grafickou stránkou, tak i výbornou hratelností. Do hry jste hozeni tak že takřka nevíte vůbec nic a postupem hrou se příběh pomalu odkrývá, což mě velice zaujalo. Další věc která mě zaujala a za kterou jsem tu hru nenáviděl, byla její obtížnost! ,,Hra vás netahá za ručičku". Pokud tuto hru dohrajete, tak vím jedno, budete chtít vědět víc o příběhu Geralta z Rivie... díky bohu jsou tu jestě další díly :)

Hru bych doporučil všem co hledají zábavu na desítky hodin.

Awesome game