Vlastimil Brodský
Vlastimil Brodský | |
---|---|
Narodenie | 15. december 1920 Hrušov nad Odrou, Česko |
Úmrtie | 20. apríl 2002 (81 rokov) Slunečná, Česko |
Povolanie | herec |
Vlastimil Brodský, priateľmi a kolegami prezývaný Bróďa (* 15. december 1920, Hrušov nad Odrou – † 20. apríl 2002, Slunečná) bol český herec, dlhoročný člen hereckého súboru Divadla na Vinohradech.
Životopis
[upraviť | upraviť zdroj]V čase jeho štúdia na gymnáziu sa s ním rodičia presťahovali zo Sliezska do Prahy. V decembri roku 1939 zložil skúšky do elévského zboru - súkromnej hereckej školy E. F. Buriana, založenej pri jeho slávnom divadle D40.[1] K pedagógom tu okrem Buriana patrila napr. Lola Skrbková a Nina Jirsíková. Pôvodne sa tu chcel zlepšiť v tanci (vedel stepovať a dokonca viedol aj tanečné kurzy), ale Burian si všimol jeho talent a odporučil mu dráhu hereckú. V sezóne 1939/1940 sa začal Brodský objavovať v zbore v Burianových hrách, prvým samostatným javiskovým prejavom bolo potom v D41 vystúpenie v Zeyerovej Staré histórii, kde stvárnil úspešne niekoľko osôb a predmetov, napr. muzikanta, nosiča, okno a zámok.[2] Keď nacisti v roku 1941 Buriana zatkli a divadlo zavreli, chvíľu ešte zotrval v tu ustavenom a Františkom Salzerom vedenom Divadle Na Poříčí, tretej scéne Divadla na Vinohradoch,[3] neskôr spoločne s ostatnými spolužiakmi pomohol rozbehnúť pololegálne divadlo Větrník. Divadlo sídlilo v rokoch 1941 - 1944 v Divadélku pro 99 vo výstavnej sieni U Topičů na Národní třídě, v roku 1944 potom krátko v ženskom klube v ulici Ve Smečkách. Vo Větrníku boli partnermi Brodského napríklad Zdeněk Míka, Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková a konzervatoristi Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský.[4] Súbežne s pôsobením vo Větrníku hral aj v Pražském dětském divadle Míly Mellanovej. V roku 1944 odišiel z Větrníka a založil spolu s niekoľkými kolegami Pražské divadelní studio, ktoré sa však po nevydarenej premiére rozpadlo.[5]
Vrátil sa späť do Větrníka a v máji 1946 odišiel s niekoľkými hercami do Divadla satiry (vtedy ešte nepôsobilo na svojej neskoršej scéne vo Vodičkovej ulici), kde pôsobil v sezóne 1946 - 47 a na chvíľu sa potom ešte vrátil k E. F. Burianovi do divadla D47.
Sklamaný vtedajším umeleckým a politickým smerovaním svojho majstra prešiel nakoniec so skupinou mladých hercov (O. Krejča, A. Hegerlíková, Z. Řehoř, Z. Dítě) za Jiřím Frejkom,[6] do Divadla na Vinohradech [7] kde zotrval aj po Frejkovom odchode a po vzniku Divadla československej armády a bol členom súboru až do roku 1990[8] a aj neskôr tu pôsobil ako stály hosť.
V postavách, ktoré stvárnil, objavoval ľudskú obyčajnosť, svoje postavy vystihoval poetickou skratkou, jeho komika bola označovaná za neobyčajne ľudskú. Býval charakterizovaný ako tragikomický typ herca.[9]
Od roku 1946 sa objavoval pravidelne vo filme. Spolupracoval napr. s Otakarom Vávrom, Martinom Fričom a našiel spoločný umelecký pohľad so Zdeňkom Podskalským, v ktorého niekoľkých filmoch sa neskôr objavil.[10] Ako jediný český herec získal cenu Berlínskeho medzinárodného filmového festivalu Zlatý medveď za rolu v nemeckom filme Jakub lhář, zápornú postavu si zahral aj v oscarovej snímke Ostře sledované vlaky. V roku 2002 získal Českého leva za najlepší mužský herecký výkon v hlavnej úlohe vo filme Babí léto.
Bol tiež výborným rozhlasovým a dabingovým hercom, niekoľko desiatok rokov pôsobil vČeskoslovenskom rozhlase ako populárny škriatok Hajaja, ktorý čítal každý deň deťom rozprávky na dobrú noc.[11] Na gramofónových platniach vyšli Hajajovy pohádky (Supraphon), Brodský nahovoril tiež napr. postavu Švejka v Osudech dobrého vojáka Švejka (Ultraphon), Bondyho vo Válce s mloky (Supraphon), alebo tatka Šmolku v seriáli Šmolkovia.
Z rozvedeného prvého manželstva s tenistkou Bíbou Křeplkovou pochádza jeho syn Marek Brodský a z rozvedeného druhého manželstva s herečkou Janou Brejchovu pochádza jeho dcéra Tereza Brodská, herečka.
Dňa 20. apríla 2002 spáchal samovraždu.[12][13]
Je po ňom pomenovaná ulica v Prahe.
Pochovaný je spolu s rodičmi v Slnečnej, kde mal chalupu, na tamojšom cintoríne.
Ocenenia
[upraviť | upraviť zdroj]- 1967 zaslúžilý umelec
- 1967 Cena Jaroslava Průchy
- 1975 Národná cena NDR
- 1975 Strieborný medveď na Berlinale
- 1981 Cena československého rozhlasu
- 1984 Zlatá nymfa
- 1988 národný umelec
- 1997 Cena Thálie za celoživotné majstrovstvo v činohre
- 2001 Medaila Za zásluhy
- 2001 Český lev
- 2002 Cena Za mimoriadny umelecký prínos svetovému filmu-in memoriam
Divadelné úlohy (výber)
[upraviť | upraviť zdroj]- 1940 D. C. Faltis: Strašidlo cantervillské, Tomáš Alva, D41, réžia E.F. Burian
- 1940 Josef Šmída: Lancelot a Alexandrina, Renaldo, divadélko Větrník, r. Josef Šmída
- 1941 R. A. Stemmle: Honzík pára, udatný krejčík, Pražské dětské divadlo, r. M. Procházka
- 1942 J. Mahen: Husa na provázku, Klaun Dvojka, divadélko Větrník, réžia J. Šmída
- 1942 J. Pokorný: Písně Omara Pijáka, titul. rola, divadélko Větrník, r. J. Šmída
- 1943 František Němec, J. Šmída: Sentimentální romance, Matula, divadélko Větrník, r. J. Šmída
- 1943 G. Raeder, A. Heyduk: Aladin a kouzelná lampa, Mambu, Pražské dětské divadlo, r. Míla Mellanová
- 1944 J. Mecer, V. Vaňátko: Chlapci z rybářské uličky, Tonda šerif, Nezávislé divadlo, r. V. Vaňátko
- 1945 A. Suchovo-Kobylin: Smrt Tarelkinova, Raspljujev, divadélko Větrník, r. J. Šmída
- 1946 Josef Kainar: Akce Aibiš, Velký Aibiš, Divadlo satiry, r. Alfréd Radok
- 1947 B. Benešová: Věra Lukášová, Jarka Kohout, D48, r. E. F. Burian
- 1948 E. F. Burian: Není pozdě na štěstí?, D48, r. E. F. Burian
- 1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Dauphin, Divadlo na Vinohradech, r. Jiří Frejka
- 1949 W.Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hladolet, Divadlo na Vinohradech, r. J. Frejka
- 1950 V. Gusev: Sláva, Studěncov, Divadlo čs. armády, r. Otto Haas
- 1951 Alois Jirásek: Jan Hus, Schadernich, Divadlo čs. armády, r. O. Haas
- 1952 S. Vurgun: Východ slunce, Mamulija, Divadlo čs. armády, r. Jan Škoda
- 1953 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Don Juan, Divadlo čs. armády, r. Jan Škoda
- 1955 J. K. Tyl: Paličova dcera, Prokop, Ústřední divadlo čs. armády, réžia J. Strejček
- 1957 A. Fadějev: Mladá garda, Serjoža Tulenin, Ústřední divadlo čs.armády, r. O. Haas a M. Stehlík
- 1960 Ilja Prachař: Svět kde se nežebrá, Slepánek, Ústřední divadlo čs. armády, r. J. Škoda
- 1963 Jaroslav Dietl: Nehoda, Honza, Ústřední divadlo čs. armády, r. František Štěpánek
- 1963 Jaroslav Hašek, Pavel Kohout: Švejk, Katz, Ústřední divadlo čs. armády, r. Pavel Kohout
- 1965 A. Wesker: Čtyři roční doby, Adam, Ústřední divadlo čs. armády, r. Václav Hudeček
- 1966 Luigi Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost, Dr. Pulejo, Divadlo na Vinohradech, r. F. Štěpánek
- 1967 Pavel Kohout: August August, august, titul. rola, Divadlo na Vinohradech, r. Jaroslav Dudek
- 1967 Neil Simon: Podivný pár, Felix Ungar, Divadlo na Vinohradech, r. J. Dudek
- 1974 Neil Simon: ...vstupte!, Willie Clark, Divadlo na Vinohradech, r. F. Štěpánek
Filmografia (výber)
[upraviť | upraviť zdroj]Film
[upraviť | upraviť zdroj]- 1937 – Svět patří nám
- 1946 – Nezbedný bakalář, rola: mendík, r. Otakar Vávra
- 1948 – Vzbouření na vsi, Venca Kurál, r. J. Mach
- 1949 – Vstanou noví bojovníci, Reiter, réžia J. Weiss
- 1953 – Tajemství krve, dr. Kozdera, réžia Martin Frič
- 1954 – Jan Hus, Jochlík, réžia Otakar Vávra
- 1955 – Jan Žižka, Jochlík, réžia Otakar Vávra
- 1957 – Poslušně hlásím
- 1957 – Florenc 13.30, Čuc, réžia M. Mach
- 1958 – Tři přání, Karel, réžia J. Kadár a Elmar Klos
- 1959 – Kam čert nemůže, Borovička, réžia Zdeněk Podskalský
- 1960 – Přežil jsem svou smrt, väzeň, réžia Vojtěch Jasný
- 1961 – Hledá se táta, žel. strážnik, réžia F. Daniel
- 1962 – Transport z ráje, mukl, réžia Z. Brynych
- 1963 – Až přijde kocour, Robert, réžia Vojtěch Jasný
- 1963 – Táto, sežeň štěně, Jakoubek, réžia M. Vošmik
- 1964 – Kdyby tisíc klarinetů, pplk. Helmuth, réžia J. Roháč a V. Svitáček
- 1964 – Čintamani a podvodník, Holub, réžia J. Krejčík
- 1965 – Bílá paní, Pupenec, réžia Zdeněk Podskalský
- 1966 – Lidé z maringotek, beznohý, réžia Martin Frič
- 1966 – Ostře sledované vlaky, Zedníček, réžia Jiří Menzel
- 1966 – Ženu ani květinou neuhodíš, réžia Zdeněk Podskalský
- 1968 – Všichni dobří rodáci
- 1968 – Rozmarné léto
- 1968 – Farářův konec
- 1969 – Skřivánci na niti
- 1969 – Světáci
- 1970 – Psi a lidé
- 1970 – Ďábelské líbánky, réžia Zdeněk Podskalský – rola: docent Richard Kostohryz
- 1973 – Noc na Karlštejně
- 1975 – Jakub lhář (nominácia na Oscara)
- 1977 – Zítra vstanu a opařím se čajem
- 1977 – Ať žijí duchové!
- 1981 – Tajemství hradu v Karpatech
- 1984 – Rozpuštěný a vypuštěný
- 1984 – Lucie, postrach ulice
- 1991 – Freonový duch
- 2001 – Babí léto
Televízia
[upraviť | upraviť zdroj]- 1956 – Sisyfos a smrt, rola: novinár, réžia J. Matějovský
- 1958 – Zimní pohádka, pastier, réžia J. Bělka
- 1959 – Zápisky kriminalistovy, Šejnin, réžia J. Dudek
- 1960 – Záhady aneb s Karlem Čapkem v soudní síni, Vondráček, réžia František Filip
- 1960 – Jak šel Ferda do světa
- 1962 – Slzy, které svět nevidí, Dvojetočjev, réžia M.Frič
- 1963 – Uspořená libra
- 1964 – Obraz, Podger, réžia M. Frič
- 1966 – Konec velké epochy
- 1969 – Pan Tau
- 1970 – Brouk v hlavě
- 1971 – F. L. Věk
- 1974 – Zahrada
- 1974 – Hodíme se k sobě, miláčku?
- 1980 – Arabela
- 1981 – Počítání oveček
- 1983 – Návštěvníci
- 1983 – Tažní ptáci
- 1984 – Rozpaky kuchaře Svatopluka - vrchný Grab
- 1985 – Slavné historky zbojnické
- 1986 – Veselé vánoce přejí chobotnice
- 1989 – Utopím si ho sám
- 1990 – Arabela se vrací
- 1990 – Smrt barona Gandary
- 1995 – Den kdy unesli papeže
Ostatná tvorba
[upraviť | upraviť zdroj]- 1957 - filmový scenár Mezi nebem a zemí – podľa scenára nakrútil potom Z. Podskalský rovnomenný celovečerný film, v hlavnej úlohe pracovníka Nováčika vystúpil Vlastimil Brodský
- Kniha pre deti O ničem (v spolupráci s výtvarníkom Brychta), vyd. SNDK
Literatúra
[upraviť | upraviť zdroj]- Josef Balvín: Vlastimil Brodský. Orbis : Praha, 1967
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 16. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8, s. 22–24.
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, s. 270–1, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, s. 244, 255
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, s. 52–3, 95–6, 104, 135, 171–2, 214, 292, 311, 376, 426, 440, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, s. 403, ISBN 80-207-0419-1
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, s. 448, ISBN 80-204-0493-7
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 84–85.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, s. 526–530, 536, 538–540, 631–2, 667
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, s. 179
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 73.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, s. 83, 85, 92, 96–7, 102, 107, 115, 125, 137, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, s. 32, 82.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 140–141.
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, s. 106, 181, 325–7, 329, 384, ISBN 80-207-0485-X
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, s. 134, 175, 193, ISBN 978-80-239-9603-6
Referencie
[upraviť | upraviť zdroj]- ↑ Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 6
- ↑ Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 8, 107
- ↑ Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 15
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 526
- ↑ Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 8, 28–9
- ↑ Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 42–3
- ↑ Vladislav Jurčák. [s.l.] : [s.n.], 2004. S. 91.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 137, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 62, 96–7, 99
- ↑ Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 76
- ↑ . Dostupné online.
- ↑ Zemřel „smutný klaun“ Vlastimil Brodský
- ↑ Řešení: Sebevražda [online]. [Cit. 2014-02-25]. Dostupné online. Archivované 2009-06-12 z originálu.
Iné projekty
[upraviť | upraviť zdroj]- Commons ponúka multimediálne súbory na tému Vlastimil Brodský
Externé odkazy
[upraviť | upraviť zdroj]- Vlastimil Brodský v Internet Movie Database (po anglicky)
- Vlastimil Brodský v Česko-Slovenskej filmovej databáze
- Vlastimil Brodský v Kinoboxe
- Heslo v encyklopédii Kdo bzl kdo Archivované 2020-07-30 na Wayback Machine
- Vlastimil Brodský na webe Animovaný svet
- Vlastimil Brodský na Dabingforum.cz
Zdroj
[upraviť | upraviť zdroj]Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Vlastimil Brodský na českej Wikipédii.
- Narodenia 15. decembra
- Narodenia v 1920
- Úmrtia 20. apríla
- Úmrtia v 2002
- Českí dabingoví herci
- Českí divadelní herci
- Českí filmoví herci
- Českí rozhlasoví herci
- Českí televízni herci
- Česko-slovenskí zaslúžilí umelci
- Česko-slovenskí národní umelci
- Držitelia Ceny Thálie
- Držitelia Českého leva
- Nositelia Medaily Za zásluhy (Česko)
- Obete samovrážd
- Osobnosti z Ostravy
- Osobnosti z Prahy