Slizko

„Rifle pochází z Bruntále.“

- Jaroslaus Zimmermann

Sliz(s)ko Śląsk

Hlavní město Otrawa
státní zřízení:	otrokářství
hlavní město:	Otrawa
jazyk:	po našymu; polština
náboženství:	katolické, rastafariánské

prezident:	Lech Kaczyński
sultán:	Chalífa Alláh Abdul (svržen z vlády dne 6.5.2016, jako sultán však vystupuje stále)
premiér:	Jaroslaw Kaczyński
hymna:	Měls mě vůbec rád zpívá Eva Parná
měna:	Zlotý
národní jídlo:	zelný bigos, kdysi suchá rýže s mrkví

Počet obyvatel 55 788

Slizsko (sl. Ślůnsko, něm. Šlízerland, pšonsky Śląsk, též Slezská federace) je oficiální název pro zemi ležící severně od Moravstánu, tj. v mocenské sféře Pšonků i Kopřanů. Hlavní město Slizka (nepočítáme-li Breslau) je Opava (pův. jazykem Opawa, zlidověle pak Tropau).

Dřívější název Slezsko, z něhož později vznikl současný název, dostala země pro časté užívání přísloví „Tak nic, tak slez.“ Armáda slizka je velmi silná ve výzbroji najdeme:20 koní,15 bojových slonů,40 tanků Tiger a 20 Panther,45 obrněných tatrovek(nikoliv tatranek),10 obrněných jeepu,1 dopravní letadlo,15 dvoplošníků když k tomu ještě přidáme 6 vrtulníky,a 1500 vojáků

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Slizáků polských žije asi 50.000, což je číslo možná trochu přehnané, neboť k slizké národnosti se naštěstí hlásí rok od roku stále méně a méně osob. Vypadá to, že slizký národ zcela vymizí z povrchu zemského. Podle statistiků a etnografů je u Slizáků polských nejvyšší čas na národní obrození, jinak toto sympatické etnikum zcela zanikne.

Kultura Slizáků polských je v posledních letech ovlivňována Pšonky ze severu a Kopřany z jihu. Přesto se v této oblasti zachovaly některé typické rituály a obyčeje. Den průměrného Slizáka polského vypadá asi následovně: Vstát, pomodlit se, jít do kostela, pomodlit se, jít se porvat na fotbal, pomodlit a spát.

Ze slavných osobností je známá zejména známá zpěvačka lidových a duchovních písní Ewa Marna (česky Ewa Parná). Známý krňovský židovský rabín Egon Trakař se hlásí k tomu, že je napůl Žid a napůl Slizák polský.

Do Opavy málokdo jezdí, protože je okolo lepší výběr

Otrawa[editovat | editovat zdroj]

Původním jazykem Otrawa city. Hlavní město Slizka. Má asi 18 stálých obyvatel. Ještě v roce 2003 jich bylo 36.000. Je to tím, že skoro všichni byli odvedeni jako levná pracovní síla při stavbě nádraží v Kopřivnici nebo do cizineckých legií MOA. Opava je kulturním a historickým hlavním městem pro Slizáky polské. Přestože největším městem v oblasti je Krňov v okrese Brutál, Opava si zachovává i přesto svoji tvář a svoje výsostné postavení.

Další města[editovat | editovat zdroj]

Dalšími významnými městy Slizka polského je Krňov v okrese Brutál (nejvíce obyv., původně JäGeRNdOrF), Jakubčovice (sídlí zde fotbalový FC Menčestr Junajtid), Kravaře (největší chov zemědělských zvířat v regionu), Koberzice, Dolní Lhota, Velká Polom, Pustá Polom (zde jsou největší škody po orkánu Kyrill na světě), Bolatice (nejvyšší výskyt barů a prostitutek na čtvereční metr, dokonce vyšší než na E55) a Hlučín (radnice zde uvolnila nemalou částku na výstavbu protihlukových bariér). Osoblažsko sem nepatří, bo je to bévalá moravská enkláva, kerá hodila mávačku a je nyní samostatným vévodstvím.

Češi a Poláci usilují o Slizsko bez hranic[editovat | editovat zdroj]

Krňov výrazně spolupracuje s Polskem (Návrh územního plánu Krňov, výkres Širší vztahy, zveřejněno 7. 3. 2010)

Hranice, která rozdělovala Slezsko řádově tři století, vedla zdejší obyvatele k pocitu, že za hraničním patníkem či závorou končí svět. Život v izolovaném regionu způsobil v myšlení místních obyvatel takzvaný syndrom pohraničí. „Mám na zahradě psa. Pozorně jsem sledovala jeho chování, když jsme se rozhodli odstranit plot. Došel jen k bývalému plotu, otočil se a zase se vrátil. My jsme také byli tři století obklopeni hranicí a teď se chováme stejně jako ten pes,“ představila projekt starostka Krňova v okrese Brutál.

Starostka Krňova v okrese Brutál vidí konkrétní možnost, jak situaci v pohraničí zlepšit - otevřít se více Polsku. "Polsko jsou pro nás možnosti a peníze pro tento kraj," řekla. "Je to výborná cesta, jak tento region pozvednout. Teď realizujeme asi sedm projektů v takzvané přeshraniční spolupráci asi za 150 milionů korun," dodala.

První etapa projektu, zaměřená na rozvoj spolupráce v česko-polském příhraničí Krňovska v okrese Brutál, na krňovské radnici slavnostně zahájena Návrhem územního plánu Krňov v okrese Brutál. Město Krňov v okrese Brutál se uchází o evropské dotace z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČSSR - PLR na období 2007 - 2013. Jedná se o tříletý projekt v celkové hodnotě tři miliony korun, jehož cílem je vytvoření způsobu propagace, jak destinaci Slezsko bez hranic uplatnit na trhu cestovního ruchu.

„Vloni se nám díky dotaci podařilo zmapovat nabídku cestovního ruchu vymezené česko-polské příhraniční oblasti. Na základě analýzy do poloviny příštího roku vytvoříme strategii rozvoje cestovního ruchu včetně identifikace možností a navržení potřebného doplnění suprastruktury cestovního ruchu a navazující infrastruktury,“ řekla manažerka projektu z krňovského MěÚ.

Dalším krokem bude prodloužení platnosti Mezinárodní polsko-československá dohody ("Bierutův dekret") o průjezdu městem Głuchołazy (něm. Ziegenhals, čes. Hlucholazy) z roku 1948, která přísně zakazuje otevírání nových zastávek.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

České Slezko.
Brum Brum Brumtál. Pozdrav ze světového centra bolševiků, imbecilů a vidláků. (Bruntálští by nám dali, kdyby měli internet!)
Drsní lidé překonávají osobní rekordy v době, kterou vydrží na jeden nádech pod vodou...
České dráhy modernizují vozový park. Na Osoblažsku zavádí parní rychlovlaky RailJet a chystají jejich rozšíření na celé Brumtálsko.
Opavské pivo se vyrábí v Uherském Zárodě.^[1]

Podívejte se také na[editovat | editovat zdroj]

diagnóza: Bruntál

Z tisku[editovat | editovat zdroj]

„„Kefalín, móžte mi povedať, čo je to to absurdné?“ „No to můžu. No vlastně … absurdní ...absurdní. No to je těžké vysvětlit, pane majore.“ „ Tak sa o to pokúste Kefalín, ja to pochopím, veď som majorom.“

„No, to máte tak. Absurdní je, když přijedete na křižovatku u Kauflandu v Bruntále, svítí červená a vy musíte stát, ačkoli jste v okruhu půl kilometru jediným účastníkem silničního provozu, a to třeba i o půl sedmé ráno. Tak to je to absurdní.“ „Kefalín, čo je na tom absurdné, každý sopľjak predca vie, že keď svieti červená, tak sa stojí. Aj o pol siedmej rano a aj treba v noci.“ „No právě. Já věděl, že s tím vysvětlováním to bude těžší. Zkusíme to jinak pane majore, z jiného konce. Kontrolní otázka: Kolik si myslíte, pane majore, že je v okrese Bruntál světelných křižovatek?“ „Tak to viem pomerně dobre. Bude ich do boha, pretože len v Bruntáli sú tri.“ „No právě. S prominutím. Není ich do boha, jsou právě jen ty tři. V celém okrese. Všude jinde, například v Krnově, ve Vrbně to řešili levnějšími kruhovými objezdy, takzvanými rondly.“

„Hm. Kefalín. To je predsa jednoduché. Bruntál je dačo....akosi.... niečo ako hlavné mesto okresu a má na to, že si móže dovoliť drahšie križovatky.“ „No jo, pane majore. Já když byl v dřívějších časech v jižní Francii, tak jsem tam narazil na rondly v každé dědince a bylo mi tamějšími řečeno, že rondly jsou to nejlepší řešení pro křižovatky, že každý rondl průjezd křižovatkou zároveň zrychluje a zároveň zpomaluje.“ „ Akože zrychluje aj zpomaluje? To isté nám na frontu hovoril obrlajtnat Fritz – robtě ty zákopy hochtief. Taková somarina – vysoko hlboko.“ „To máte tak, pane majore. Průjezd rondlem je sice z důvodu kruhového objezdu mírně zpomalen, avšak nepřetržitý a měřeno ve finále, nejrychlejší. Z hlediska ekologické zátěže je také nejšetrnější rondl, neboť účastníci na něm téměř nezastavují, jen zpomalují a nejmíň zamořují ovzduší. Z hlediska ekonomického pak rondly nevyžadují tak vysokou provozní režii jako světelné křižovatky. A z hlediska bezpečnosti? Na světelných křižovatkách se řidiči snaží projet na poslední chvíli na žlutou, projíždí pak dost často již na červenou /viz. snímek z křižovatky od gotického kostela/ a ohrožují tak kde koho. Křižovatku u Kauflandu pak můžeme nazvat přímo Rubikovou křižovatkou, neboť tam každodenně, z důvodu zvýšeného počtu semaforů pro chodce a podivné návaznosti těchto semaforů se semafory pro auta, skáčou chodci i auta bezradně jako opice s Rubikovou kostkou v ruce.“

„ Kefalín, vy ste taký múdrý, móžte mi povedať, kto také somariny vóbec zpunktoval?“ „To tedy dost dobře nevím. Domnívám se, že při Městském úřadě je nějaká komise, složená ze zastupitelů. Komise má nějakého předsedu, a ta komise, protože její členové i s předsedou berou každý měsíc nějaké prebendy, čas od času něco vymyslí.“ „ Kefalín, to je absurdné.“ „ No vida pane majore, vy jste to pochopil.“ „ No nie Kefalín, veď, bol som bača a terazky som majorom.“ “

{{{3}}}