Ժանսեմ
Ժանսեմ (ծ․ Յովհաննէս Սեմէրճեան 9 Մարտ 1920
Ժանսեմ (ծ․ Յովհաննէս Սեմէրճեան 9 Մարտ 1920(1920-03-09)
Ժանսեմ 1922-ին հատատուած է Յունաստան, Թեսաղոնիկէ քաղաքին մէջ, ուր անցուցած է մանկութիւնը․ այնուհետեւ՝ ամուսնու մահէն ետք, Ժանսեմի մայրը՝ 1931 թուականին, որդիի կոտրուած ոտքը բուժելու նպատակով կը մեկնի Ֆրանսա ու կը հաստատուի Փարիզի Իսի-Լէ-Մուլինօ արուարձանի մէջ:
Փարիզի զարդարուեստի բարձրագոյն դպրոցի շրջանաւարտ Ժանսեմը 1944 թուականէն սկսեալ սկսած է իր ստեղծագործութիւնները ցուցադրելու Անկախներու սալոնին մէջ, իսկ 1950ականներուն արդէն արժանացած է շարք մը մրցանակներու Ֆրանսայի, եւրոպական քանի մը այլ երկիրներու եւ Մեքսիքոյի մէջ։ Ժանսեմ այն բացառիկ նկարիչն է, որուն կենդանութեան օրօք բացուած է իր անունը կրող երկու թանգարան՝ երկուքն ալ Ճափոնի մէջ[7]:
Անոր ստեղծագործութիւնները կը պահուին աշխարհի բազմաթիւ հեղինակաւոր թանգարաններուն ու մասնաւոր հաւաքածոներուն մէջ։ Ստեղծագործութեան առաջին հանգրուանին անոր գործերը կրած են ազգային դրօշմ՝ «Հայուհին», «Հայկական հարսանիք», «Թաղում», եւայլն: Այդ գործերուն մէկ մասը ցուցադրուած են Փարիզի հայկական արուեստի թանգարանին մէջ։ Ժանսեմ տուած է տասնեակ անհատական ցուցահանդէսներ՝ Փարիզի, Նիւ Եորքի, Շիքակոյի, Լոնտոնի, Թոքիոյի, Հռոմի, Պրիւքսէլի, Լօզանի, Պէյրութի մէջ եւ այլուր։
Ֆրանսական արուեստի ցուցահանդէսին հետ անոր գործերը ներկայացուած են նաեւ Մոսկուայի մէջ։ Ժանսեմ առաջին անգամ Հայաստան այցելած է 1973-ին: 2001-ին Հայաստանի Հանրապետութեան նախագահ Ռ. Քոչարեանի հրաւէրով Ժանսեմ կրկին այցելած է Հայաստան եւ 2000-2001-ին իր գծած «Եղեռն» շարքը՝ բաղկացած 34 կտաւներէ, նուիրած է Հայոց Ցեղասպանութեան թանգարանին:
Մեծ Եղեռնի Գեղանկարիչը» Ցուցադրութիւն՝ Հայոց Ցեղասպանութեան թանգարան-հիմնարկին մէջ[permanent dead link]
|