Aller au contenu

smyk

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Apparenté à mknąć, au tchèque smyk[1].

smyk \Prononciation ?\ masculin animé

  1. Enfant.

Apparentés étymologiques

[modifier le wikicode]

Prononciation

[modifier le wikicode]

Références

[modifier le wikicode]
  1. « smyk », dans Aleksander Brückner, Słownik etymologiczny języka polskiego, 1927
Déverbal de smýkat (« trainer ») → voir mykat et smeknout.
Cas Singulier Pluriel
Nominatif smyk smyky
Génitif smyku smy
Datif smyku smykům
Accusatif smyk smyky
Vocatif smyku smyky
Locatif smyku smycích
Instrumental smykem smyky

smyk \smɪk\ masculin inanimé

  1. Glissement, dérapage.
    • Vůz dostal smyk.
      la voiture a dérapé.
  2. (Agriculture) Niveleur.
    • Smyk je zemědělský nástroj sloužící ke smykování, vlečen za traktorem a jeho hlavní funkcí je urovnání povrchu ornice po orbě a vláčení a prokypření půdy.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

[modifier le wikicode]

Prononciation

[modifier le wikicode]
  • Tchéquie : écouter « smyk [smɪk] »
  • smyk sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

[modifier le wikicode]