valit

See also: välit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech valiti, from Proto-Slavic *valiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvalɪt]

Verb

valit impf

1. (transitive) to roll

   Synonyms: kutálet, koulet, hrnout, převracet

   valit kámen, sud, sněhovou kouli ― roll a rock, a barrel, a snowball

2. (reflexive with se) to roll, to stream, to rush

   Valí se na nás pohroma. ― Disaster is hurtling towards us.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	valit, valiti	Active adjective	valivší
Verbal noun	valení	Passive adjective	valený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	valím	valíme	—	valme
2nd person	valíš	valíte	val	valte
3rd person	valí	valí	—	—

The verb valit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	valil	valili	valen	valeni
masculine inanimate		valily		valeny
feminine	valila		valena
neuter	valilo	valila	valeno	valena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	valiv
feminine neuter singular	—	valivši
plural	—	valivše

Derived terms

• navalit
• odvalit
• povalit
• provalit
• převalit
• přivalit
• rozvalit
• svalit
• uvalit
• vevalit
• vyvalit
• zavalit

 

Related terms

• nával
• příval
• valný
• válet
• zavalitý
• zával

 

Further reading

• “valiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “valiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “valit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)