vřava

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *vьrěva.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̝ava]
• Hyphenation: vřa‧va

Noun

vřava f

1. uproar, tumult
2. turmoil

Declension

Declension of vřava (hard feminine)

	singular	plural
nominative	vřava	vřavy
genitive	vřavy	vřav
dative	vřavě	vřavám
accusative	vřavu	vřavy
vocative	vřavo	vřavy
locative	vřavě	vřavách
instrumental	vřavou	vřavami

Further reading

• “vřava”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vřava”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989