ubližovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]ubližovat impf (perfective ublížit)
- (transitive) to harm, to hurt, to injure
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | ubližovat, ubližovati | Active adjective | ubližující |
---|---|---|---|
Verbal noun | ubližování | Passive adjective | ubližovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | ubližuji, ubližuju (coll.) |
ubližujeme | — | ubližujme |
2nd person | ubližuješ | ubližujete | ubližuj | ubližujte |
3rd person | ubližuje | ubližují, ubližujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být infinitive ubližovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | ubližoval | ubližovali | ubližován | ubližováni |
masculine inanimate | ubližovaly | ubližovány | ||
feminine | ubližovala | ubližována | ||
neuter | ubližovalo | ubližovala | ubližováno | ubližována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | ubližuje | — |
feminine neuter singular | ubližujíc | — |
plural | ubližujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “ubližovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ubližovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ubližovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)