střízlík

Czech

Etymology

From střízlivý ‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstr̝̊iːzliːk]

Noun

střízlík m anim

1. wren

Declension

Declension of střízlík (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	střízlík	střízlíci
genitive	střízlíka	střízlíků
dative	střízlíkovi, střízlíku	střízlíkům
accusative	střízlíka	střízlíky
vocative	střízlíku	střízlíci
locative	střízlíkovi, střízlíku	střízlících
instrumental	střízlíkem	střízlíky

Derived terms

• střízlík karolinský

 

Further reading

• “střízlík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “střízlík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989