střílívat
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]střílívat impf
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | střílívat, střílívati | Active adjective | mluvívající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | mluvívání | Passive adjective | mluvívaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | mluvívám | mluvíváme | — | mluvívejme |
| 2nd person | mluvíváš | mluvíváte | mluvívej | mluvívejte |
| 3rd person | mluvívá | mluvívají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být infinitive střílívat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | mluvíval | mluvívali | mluvíván | mluvíváni |
| masculine inanimate | mluvívaly | mluvívány | ||
| feminine | mluvívala | mluvívána | ||
| neuter | mluvívalo | mluvívala | mluvíváno | mluvívána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | mluvívaje | — |
| feminine neuter singular | mluvívajíc | — |
| plural | mluvívajíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “střílívati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “střílívati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989