rozkrojit
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozkrojit pf (imperfective rozkrájet)
- to cut in two
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | rozkrojit, rozkrojiti | Active adjective | rozkrojivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozkrojení | Passive adjective | rozkrojený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozkrojím | rozkrojíme | — | rozkrojme |
| 2nd person | rozkrojíš | rozkrojíte | rozkroj | rozkrojte |
| 3rd person | rozkrojí | rozkrojí | — | — |
| The verb rozkrojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozkrojil | rozkrojili | rozkrojen | rozkrojeni |
| masculine inanimate | rozkrojily | rozkrojeny | ||
| feminine | rozkrojila | rozkrojena | ||
| neuter | rozkrojilo | rozkrojila | rozkrojeno | rozkrojena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozkrojiv |
| feminine neuter singular | — | rozkrojivši |
| plural | — | rozkrojivše |
Further reading
[edit]- “rozkrojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozkrojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozkrojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)