podmět

See also: podmet

Czech

Etymology

Borrowed from Polish podmiot.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpodm̩ɲɛt]

Noun

podmět m inan (related adjective podmětový or podmětný)

1. (grammar) subject

   Coordinate term: předmět

Declension

Declension of podmět (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	podmět	podměty
genitive	podmětu	podmětů
dative	podmětu	podmětům
accusative	podmět	podměty
vocative	podměte	podměty
locative	podmětu	podmětech
instrumental	podmětem	podměty

Further reading

• “podmět”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “podmět”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “podmět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)