přimknout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech přimknúti. Prefix při- the base mknout (compare also zamknout, odemknout, semknout, vymknout), which comes from Proto-Slavic *mъknǫti (“to rush, move quickly”) (compare Polish mknąć (“scamper, rush”), which is from Proto-Indo-European *(s)mewk- (“to make a quick movement, to slide”)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪmknou̯t]

Verb

přimknout pf (imperfective přimykat)

1. (reflexive with se) to press oneself to, to snuggle up, to become attached to

   Synonyms: přilnout, přitisknout

   Přimkla se k svému tanečníkovi.

   (please add an English translation of this usage example)

   Přimkl se k dělnické třídě.

   (please add an English translation of this usage example)

   Matka se přimkla k jedinému synovi.

   (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přimknout, přimknouti	Active adjective	přimknuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přimknu	přimkneme	—	přimkněme
2nd person	přimkneš	přimknete	přimkni	přimkněte
3rd person	přimkne	přimknou	—	—

The verb přimknout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přimkl, přimknul	přimkli, přimknuli	přimčen, přimknut	přimčeni, přimknuti
masculine inanimate		přimkly, přimknuly		přimčeny, přimknuty
feminine	přimkla, přimknula		přimčena, přimknuta
neuter	přimklo, přimknulo	přimkla, přimknula	přimčeno, přimknuto	přimčena, přimknuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	přimknuv
feminine neuter singular	—	přimknuvši
plural	—	přimknuvše

Further reading

• “přimknouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přimknouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přimknout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)