otravovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]otravovat impf (perfective otrávit)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | otravovat, otravovati | Active adjective | otravující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | otravuji, otravuju (coll.) |
otravujeme | — | otravujme |
| 2nd person | otravuješ | otravujete | otravuj | otravujte |
| 3rd person | otravuje | otravují, otravujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být infinitive otravovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | otravoval | otravovali | otravován | otravováni |
| masculine inanimate | otravovaly | otravovány | ||
| feminine | otravovala | otravována | ||
| neuter | otravovalo | otravovala | otravováno | otravována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | otravuje | — |
| feminine neuter singular | otravujíc | — |
| plural | otravujíce | — |
Further reading
[edit]- “otravovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “otravovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “otravovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)