nepořádek

Czech

Etymology

From ne- ‎ pořádek.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnɛpor̝aːdɛk]

Noun

nepořádek m inan

1. disorder (absence of order)

   Antonym: pořádek

2. mess

   Synonyms: binec, borčus, svinčík, bordel, čurbes, mrdník

Declension

Declension of nepořádek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	nepořádek	nepořádky
genitive	nepořádku	nepořádků
dative	nepořádku	nepořádkům
accusative	nepořádek	nepořádky
vocative	nepořádku	nepořádky
locative	nepořádku	nepořádcích
instrumental	nepořádkem	nepořádky

Further reading

• “nepořádek”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “nepořádek”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nepořádek”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)