kamenovat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]kamenovat impf (perfective ukamenovat)
- to stone (to pelt with stones)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | kamenovat, kamenovati | Active adjective | kamenující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | kamenování | Passive adjective | kamenovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | kamenuji, kamenuju (coll.) |
kamenujeme | — | kamenujme |
| 2nd person | kamenuješ | kamenujete | kamenuj | kamenujte |
| 3rd person | kamenuje | kamenují, kamenujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být infinitive kamenovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | kamenoval | kamenovali | kamenován | kamenováni |
| masculine inanimate | kamenovaly | kamenovány | ||
| feminine | kamenovala | kamenována | ||
| neuter | kamenovalo | kamenovala | kamenováno | kamenována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | kamenuje | — |
| feminine neuter singular | kamenujíc | — |
| plural | kamenujíce | — |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “kamenovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kamenovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kamenovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)