pomnít

Czech

Alternative forms

• pomnět

Etymology

Inherited from Old Czech pomnieti. By surface analysis, po- ‎ mnít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpomɲiːt]

Verb

pomnít pf

1. (literary, archaic) to recall, to keep in mind

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pomnít, pomníti	Active adjective	pomněvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pomním	pomníme	—	pomněme
2nd person	pomníš	pomníte	pomni	pomněte
3rd person	pomní	pomní, pomnějí	—	—

The verb pomnít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pomněl	pomněli	pomněn	pomněni
masculine inanimate		pomněly		pomněny
feminine	pomněla		pomněna
neuter	pomnělo	pomněla	pomněno	pomněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pomněv
feminine neuter singular	—	pomněvši
plural	—	pomněvše

Derived terms

• pomněnka

 

See also

• mít na paměti
• vzpomenout
• uvědomit
• pomyslet

Further reading

• “pomníti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pomníti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• Kde se vzalo n ve slově zapomněl, 2013, em.muni.cz