příčný

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *perčьnъ, as if příčit ‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊iːt͡ʃniː]
• Rhymes: -iːtʃniː

Adjective

příčný

1. transverse

   Antonym: podélný

Declension

Declension of příčný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	příčný		příčná	příčné
genitive	příčného		příčné	příčného
dative	příčnému		příčné	příčnému
accusative	příčného	příčný	příčnou	příčné
locative	příčném		příčné	příčném
instrumental	příčným		příčnou	příčným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	příční	příčné		příčná
genitive	příčných
dative	příčným
accusative	příčné			příčná
locative	příčných
instrumental	příčnými

Further reading

• “příčný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “příčný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989