ověření

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈovjɛr̝ɛɲiː]

Etymology 1

Noun

ověření n

1. verbal noun of ověřit
2. verification (the act of verifying)

Declension

Declension of ověření (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	ověření	ověření
genitive	ověření	ověření
dative	ověření	ověřením
accusative	ověření	ověření
vocative	ověření	ověření
locative	ověření	ověřeních
instrumental	ověřením	ověřeními

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Adjective

ověření

1. animate masculine nominative/vocative plural of ověřený

Further reading

• “ověření”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ověření”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ověření”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)