odboj

See also: odbój

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodboj]

Noun

odboj m inan

1. resistance (armed opposition to regime or rulers)

Declension

Declension of odboj (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	odboj	odboje
genitive	odboje	odbojů
dative	odboji	odbojům
accusative	odboj	odboje
vocative	odboji	odboje
locative	odboji	odbojích
instrumental	odbojem	odboji

Derived terms

• odbojář

 

Further reading

• “odboj”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odboj”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odboj”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)