křivolaký

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech křivolaký, from Old Czech křivý ‎ -o- ‎ lécěti ‎ -ý. See the verb's Czech descendant líčit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ɪvolakiː]

Adjective

křivolaký (adverb křivolace or křivolako)

1. crooked, tortuous, winding, meandering

   Synonym: klikatý

   • 1965, Olympic (lyrics and music), “Hvězda na vrbě”:

     Kdo se večer hájem vrací
     Ten ať klopí zraky
     Ať je nikdy neobrací
     K vrbě křivolaký

     Who is walking through the grove in the evening
     Let the one drop their eyes
     And never turn them
     Toward the crooked willow

Declension

Declension of křivolaký (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	křivolaký		křivolaká	křivolaké
genitive	křivolakého		křivolaké	křivolakého
dative	křivolakému		křivolaké	křivolakému
accusative	křivolakého	křivolaký	křivolakou	křivolaké
locative	křivolakém		křivolaké	křivolakém
instrumental	křivolakým		křivolakou	křivolakým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	křivolací	křivolaké		křivolaká
genitive	křivolakých
dative	křivolakým
accusative	křivolaké			křivolaká
locative	křivolakých
instrumental	křivolakými

Derived terms

• křivolakost f

 

Further reading

• “křivolaký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “křivolaký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “křivolaký”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)