červenit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech črveniti. By surface analysis, červený ‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɛrvɛɲɪt]

Verb

červenit impf

1. (transitive) to redden

   Slunce červení hory. ― The sun reddens the mountains.

2. (reflexive with se, rare) to redden

   Synonyms: červenat se, rdít se, ruměnit se, rudnout

Conjugation

Conjugation

Infinitive	červenit, červeniti	Active adjective	červenící
Verbal noun	červenění	Passive adjective	červeněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	červením	červeníme	—	červeňme
2nd person	červeníš	červeníte	červeň	červeňte
3rd person	červení	červení	—	—

The future tense: a combination of a future form of být infinitive červenit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	červenil	červenili	červeněn	červeněni
masculine inanimate		červenily		červeněny
feminine	červenila		červeněna
neuter	červenilo	červenila	červeněno	červeněna

Transgressives	present	past
masculine singular	červeně	—
feminine neuter singular	červeníc	—
plural	červeníce	—

Derived terms

• načervenit
• počervenit
• přičervenit
• začervenit

Related terms

• červenat
• červenět

Further reading

• “červeniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “červeniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “červenit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)