úkon

úkon (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	úkon	úkony
Genitiv	úkonu	úkonů
Dativ	úkonu	úkonům
Akkusativ	úkon	úkony
Vokativ	úkone	úkony
Lokativ	úkonu	úkonech
Instrumental	úkonem	úkony

Aussprache:

IPA: [ˈuːkɔn]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Aktion, bei der eine bestimmte Aufgabe zu behandeln ist; Handlung, Geschäft, Verrichtung

Synonyme:

[1] čin, operace, výkon, zákrok

Beispiele:

[1] Účastníci prohlásili, že jsou zcela způsobilí k právním úkonům a uzavřeli tuto smlouvu.

Die Beteiligten erklärten, dass sie zu Rechtsgeschäften voll befähigt sind und folgenden Vertrag abgeschlossen haben.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] právní úkon — Rechtsgeschäft, úřední úkon — Amtshandlung

Wortfamilie:

konání, konat

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Handlung f, Geschäft n, Verrichtung f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „úkon“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „úkon“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „úkon“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „úkon“

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: úkol