závorka

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːvɔrka]

dělení

• zá-vor-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	závorka	závorky
genitiv	závorky	závorek
dativ	závorce	závorkám
akuzativ	závorku	závorky
vokativ	závorko	závorky
lokál	závorce	závorkách
instrumentál	závorkou	závorkami

význam

1. (v typografii) interpunkční znaménko; jeden z párových znaků v písmu, umožňující symbolicky vydělit část textu
2. (zastarale, zdrobněle) závora

překlady

1. párový znak

   • angličtina: parenthesis, bracket
   • finština: sulku
   • francouzština: parenthèse ž
   • hornolužická srbština: spinka ž
   • italština: parentesi ž
   • němčina: Klammer ž
   • polština: nawias m
   • slovenština: zátvorka ž
2. —

související

• zavírat
• závora

slovní spojení

• kulatá závorka
• složená závorka
• hranatá závorka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-08-28]. Heslo závorka.

externí odkazy

• Článek Závorka ve Wikipedii