určovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊrt͡ʃɔvat]

dělení

• ur-čo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	určuji	určuješ	určuje	určujeme	určujete	určují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	určuj	určujme	určujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	určoval	určovala	určovalo	určovali	určovaly	určovala
trpné	určován	určována	určováno	určováni	určovány	určována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	určuje	určujíc	určujíce

význam

1. na základě zkoumání konstatovat povahu věcí či stav
2. přijímat rozhodnutí o další činnosti
   • Vedoucí určil, kolik kdo má odpracovat dní.
3. jmenovat (někoho) do funkce
   • Náčelník určil zástupce pro vyjednávání s nepřítelem.

překlady

1. konstatovat stav

   • angličtina: determine, establish
   • francouzština: déterminer
   • italština: insegnare
   • němčina: bestimmen, feststellen
   • slovenština: určovať
2. rozhodovat

   • angličtina: designate, appoint
   • francouzština: désigner
   • němčina: festsetzen
   • slovenština: určovať m
3. jmenovat

   • angličtina: appoint
   • francouzština: charger
   • slovenština: určovať m

synonyma

1. identifikovat, stanovovat, specifikovat, konstatovat
2. stanovovat, rozhodovat
3. ustanovovat, pověřovat, nominovat

související

• určit
• určení
• určování
• určitý
• určitě
• určovací
• určující
• neurčitý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-05-15]. Heslo určovat.