rozbít

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [rɔzbiːt]

dělení

[editovat]
  • roz-bít

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní
  • k nedokonavému rozbíjet

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas rozbiji rozbiješ rozbije rozbijeme rozbijete rozbijí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
rozbij rozbijme rozbijte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné rozbil rozbila rozbilo rozbili rozbily rozbila
trpné rozbit rozbita rozbito rozbiti rozbity rozbita
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý rozbiv rozbivši rozbivše

význam

[editovat]
  1. jedním nebo více údery zrušit celistvost pevného předmětu tak, že se rozpadne na dva či více kusů, které není snadné složit opět do původního stavu
    • Hráli na zahradě fotbal, ulétl jim míč a rozbil okno.
    • Několika ranami kladiva rozbila prasátko a horečně začala počítat mince.
  2. poškodit něco (např. neodbornou manipulací) tak, že to přestane fungovat
    • Ten plechový budík už vám nepůjčím, zase byste mi ho rozbili.
  3. (v ustálených spojeních) postavit, zřídit (stan, tábor)
    • Mojžíš pak vzav stánek, rozbil [jej] sobě vně za stany, vzdáliv se od táboru, a nazval jej stánkem úmluvy.[1]

překlady

[editovat]
  1. zrušit celistvost
  2. postavit

synonyma

[editovat]
  1. (v obecném jazyce, expresivně) rozmlátit, roztřískat
  2. polámat, pochroumat, zničit, (v obecném jazyce, expresivně) rozmlátit

související

[editovat]

externí odkazy

[editovat]
  1. kniha Exodus, Bible kralická