nuire

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Z latinského nocēre.

sloveso

[editovat]
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens nuis nuis nuit nuisons nuisez nuisent
Imperfektum nuisais nuisais nuisait nuisions nuisiez nuisaient
Passé simple nuisis nuisis nuisit nuisîmes nuisîtes nuisirent
Futurum I nuirai nuiras nuira nuirons nuirez nuiront
Složené
časy
Passé composé ai nui as nui a nui avons nui avez nui ont nui
Plusquamperfektum avais nui avais nui avait nui avions nui aviez nui avaient nui
Passé antérieur eus nui eus nui eut nui eûmes nui eûtes nui eurent nui
Futurum II aurai nui auras nui aura nui aurons nui aurez nui auront nui
Spojovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. que je (j') 2. que tu 3. qu'il / elle 1. que nous 2. que vous 3. qu'ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens nuise nuises nuise nuisions nuisiez nuisent
Imperfektum nuisisse nuisisses nuisît nuisissions nuisissiez nuisissent
Složené
časy
Passé aie nui aies nui ait nui ayons nui ayez nui aient nui
Plusquamperfektum eusse nui eusses nui eût nui eussions nui eussiez nui eussent nui
Podmiňovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Prézens nuirais nuirais nuirait nuirions nuiriez nuiraient
Passé aurais nui aurais nui aurait nui aurions nui auriez nui auraient nui
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
Prézens nuis nuisons nuisez
Passé aie nui ayons nui ayez nui
Prézens Passé
Infinitiv nuir avoir nui
Přechodník en nuisant en ayant nui
Příčestí nuisant nui

význam

[editovat]
  1. (nuire à q/qc) škodit, poškozovat
    • Fumer nuit à la santé. – Kouření škodí zdraví.
    • — „Je dis que tu nous casses les oreilles. Laisse ces enfants tranquilles et fous-moi le camp dans ta chambre.“ Nous jubilions. Mais l'excès même de cette colère de faible, bien douce à nos tympans, nuisait à notre cause. Folcoche connaissait son métier. – — „Povídám, že nás z tebe brní hlava. Dej těm dětem už pokoj a odprejskni k sobě.“ Byli jsme blahem bez sebe. Ale dokonce i tento neúměrný hněv slabého, který nám v tu chvíli zněl jako rajská hudba, naší věci škodil. Folcoche se totiž dobře vyznala.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Hervé Bazin: Vipère au poing, Bernard Grasset 1948, str.45