mužický

čeština

výslovnost

• IPA: [mʊʒɪt͡skiː]

dělení

• mu-žic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	mužický	mužický	mužická	mužické	mužičtí	mužické	mužické	mužická
genitiv	mužického	mužického	mužické	mužického	mužických	mužických	mužických	mužických
dativ	mužickému	mužickému	mužické	mužickému	mužickým	mužickým	mužickým	mužickým
akuzativ	mužického	mužický	mužickou	mužické	mužické	mužické	mužické	mužická
vokativ	mužický	mužický	mužická	mužické	mužičtí	mužické	mužické	mužická
lokál	mužickém	mužickém	mužické	mužickém	mužických	mužických	mužických	mužických
instrumentál	mužickým	mužickým	mužickou	mužickým	mužickými	mužickými	mužickými	mužickými

význam

1. související s mužikem (mužiky)
   • Oblékl se svatý reb Mojše Lejb do šatů mužických, naštípal dříví, otýpku si dal na záda a vyšel do mrazu a noci.

související

• mužik