habilitace
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɦabɪlɪtat͡sɛ]
dělení
[editovat]- ha-bi-li-ta-ce
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | habilitace | habilitace |
| genitiv | habilitace | habilitací |
| dativ | habilitaci | habilitacím |
| akuzativ | habilitaci | habilitace |
| vokativ | habilitace | habilitace |
| lokál | habilitaci | habilitacích |
| instrumentál | habilitací | habilitacemi |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- proces, při kterém osoba získá titul docenta
- angličtina: habilitation
- francouzština: habilitation ž
- němčina: Habilitation ž
související
[editovat]externí odkazy
[editovat]
Článek Habilitace ve Wikipedii