Japonština/Kandži/Radikály

Tato stránka není ještě hotová.

Na této stránce jsou uvedeny kandži, používané v Japonsku. Čili chybí tu znaky, používané pouze v čínštině (staré korejštině, staré vietamštině a pod.). Dále zde chybí znaky, které jsem (kusurija) považoval (subjektině) za málo používaně. Objektivněji to může být i tak, že (z těch málo používaných) jsem zařadil relativně méně používané, zatímco používanější jsem z neznalosti opominul. Podle významnosti (sestupně) jsou kandži označovány následovně: ki1, ki2, ki3, ki4, ki5, ki6: kjóiku kandži 1 - 6 ročník, dále ki_k: kandži pro základní vzdělání po 6 ročníku, dk: džójó kandži, pokud nejsou označeny výše uvedeným, tk: tójó kandži, pokud nejsou označeny výše uvedeným, P: další kandži v běžném použití (např v tisku), pokud nejsou označeny výše uvedeným, žmj: džimmeijó kandži (znaky používané (a schválené) jen pro použití ve jménech/názvech), wk: znaky, uvedené v databázi Wakan 1.67 v japonské části, pokud nejsou označeny výše uvedeným, wk_č: znaky, uvedené v databázi Wakan 1.67 v čínské části, pokud nejsou označeny výše uvedeným, ř: kandži, používané zřídka a nejsou označeny výše uvedeným. Z jiného hlediska a souběžně jsou značkou z国 odnačovány kokudži, značkou z旧: kjúdžitai formy, značkou z新 šindžitai formy jen v případech, že odpovídající kjúdžitai formy jsou dostatečně známé, nebo navzájem odlišné, nst - nestandardní zápis znaku (→‎ standardní znak), v části čtení je sinojaponské čtení zapsáno katakanou, japonské hiraganou okurigana je vyznačena podtržením; slovesa, časovaná podle vzoru 食べ|る nebo 見|る podtržením a kolmicí před |る kdežto slovesa, zakončená na -iru nebo -eru, ale časovaná podle vzoru 売る (například 帰る| ([kaeru, (kaette, kaerimasu)])) podtržením a kolmicí za る|; nepravidelné (mimo nanori se známým typem) latinkou (důsledně v čekošiki rómadži), nanori se známým typem jsou psány pro odvozené ze sinojaponského čtení ležatou katakanou, z japonského ležatou hiraganou. Pokud je typ sinojaponského čtení znám, je před ním značka 呉 pro go'on, 漢 pro kan'on, 唐 pro tóon, 宋 pro sóon a 慣 pro kan'jó'on, případně jejich kombinace, pokud je takové čtení shodné. Nepravidelné čtení složenin (u příkladů) je označeno nepr.

Jednotahové radikály

1. 一 iči (jeden)

• 0 tahů (1.0)

1. 一 ki1, 呉: イチ, 漢: イツ, イッ, ひと, ひとつ, イ, イッ, いる, おさむ, かた, かつ, かず, かづ, すすむ, はじめ, ひ, ひとつ, まこと, テン, hito; výcs: jeden

• 1 tah (1.1)

1. 丁 テイ, チョウ, トウ, ひのと, あたる, よぼろ; výcs: čtvrtý znak z deseti v tradičním čínském kalendáři
2. 七 ki1, 呉: シチ, 漢: シツ, シッ, なな, ななつ, _なの, シ, な, hiči; výcs: sedm
3. 丄 wk_č, ショウ, ジョウ, うえ, かみ nst →‎ 上; výcs: nahoře
4. 丅 wk_č, カ, ゲ, しも, した, もと nst →‎ 下; výcs: dole

• 2 tahy (1.2)

1. 万 ki2, 慣: マン, 漢: バン, 呉: モン, よろず, かず, ま, ゆる; výcs: desettisíc
2. 丈 wk, ジョウ, チョウ, だけ, たけ; výcs: jenom/3,03 metru
3. 三 ki1, 呉漢: サン, ゾウ, み, みつ, みっつ, サ, ザ, サブ, ザブ, かず, ただ, ka, sai, sae, zae, samu, so, zo, só, zó, min, mo, ja; výcs: tři
4. 上 ki1, 呉: ジョウ, 漢: ショウ, 宋: シャン, うえ, かみ, あげ|る, あがる, のぼる, のぼす, のぼせ|る, うわ; výcs: nahoře/ru
5. 下 ki1, 呉: ゲ, 漢: カ, した, しも, もと, さがる, さげ|る, くだる, くだす, くださる, おり|る, おろす; výcs: dole/dolů
6. 丌 ř, キ, ギ, ゴ, その, それ, だい; výcs: stůl, tamten
7. 卄 ř, ジュウ, ニュウ, にじゅう; výcs: 20, dvacet

• 3 tahy (1.3)

1. 不 ki4, 呉: フ, ホチ, 漢: フウ, フツ, 慣: ブ, せず, にあらず, いなや; výcs: ne
2. 与 dk, 呉漢: ヨ, あたう, あたゆ, あたえる, あずかる, あずかる, くみす, くみする, ともに, とも, ju; výcs: dát, udělit
3. 丏 ř, 呉: メン, 漢: ベン, おおう; výen: parapet/výcs: neviditelný
4. 丑
5. 丒
6. 丗

• 4 tahy (1.4)

1. 且
2. 丕
3. 世
4. 丘
5. 丙

• 5 tahů (1.5)

1. 丞
2. 丟
3. 丠
4. 両

• 6 tahů (1.6)

1. 丣

• 7 tahů (1.7)

1. 並

2. 丨 bó (tyčka)

• 0 tahů (2.0)

1. 丨

• 1 tah (2.1)

1. 丩

• 2 tahy (2.2)

1. 个
2. 丫

• 3 tahy (2.3)

1. 中
2. 丯

• 4 tahy (2.4)

1. 丱

• 6 tahů (2.6)

1. 串

• 7 tahů (2.7)

1. 丳

• 9 tahů (2.9)

1. 丵

3. 丶 ten (bod)

• 0 tahů (3.0)

1. 丶

• 2 tahy (3.2)

1. 丸

• 3 tahy (3.3)

1. 丹

• 4 tahy (3.4)

1. 主
2. 丼

4. 丿 kana no

Název je podle podobnosti se znakem katakany ノ, jinak také "levý bod"

• 0 tahů (4.0)

1. 丿
2. 乀
3. 乁
4. 〆

• 1 tah (4.1)

1. 乂
2. 乃
3. 乄

• 2 tahy (4.2)

1. 久
2. 乇

• 3 tahy (4.3)

1. 之

• 4 tahy (4.4)

1. 乍
2. 乎
3. 乏

• 5 tahů (4.5)

1. 乑

• 6 tahů (4.6)

1. 乕

• 7 tahů (4.7)

1. 乖

• 8 tahů (4.8)

1. 乗

• 8 tahů (4.8)

1. 乘

5. 乙 ocu (乙, druhý); curibari, ocunjó (乚, háček)

• 0 tahů (5.0)

1. 乙
2. 乚

• 1 tah (5.1)

1. 乜
2. 九

• 2 tahy (5.2)

1. 乞
2. 也

• 5 tahů (5.5)

1. 乨
2. 乩
3. 乪

• 6 tahů (5.6)

1. 乱

• 7 tahů (5.7)

1. 乳
2. 乴
3. 乵

• 8 tahů (5.8)

1. 乹

• 10 tahů (5.10)

1. 乾
2. 乿
3. 亀

• 11 tahů (5.11)

1. 亁

• 12 tahů (5.12)

1. 亂
2. 亃
3. 亄

6. 亅 hanebó (亅 dosl. zahnutá hůl) kagi, (háček)

• 0 tahů (6.0)

1. 亅

• 1 tah (6.1)

1. 了

• 3 tahy (6.3)

1. 予

• 5 tahů (6.5)

1. 争

• 6 tahů (6.6)

1. 亊

• 7 tahů (6.7)

1. 事

Dvoutahové radikály

7. 二 ni (dva)

• 0 tahů (7.0)

1. 二

• 1 tah (7.1)

1. 亍
2. 于
3. 亏

• 2 tahy (7.2)

1. 云
2. 互
3. 五
4. 井

• 3 tahy (7.3)

1. 亗

• 4 tahy (7.4)

1. 亘
2. 亙

• 5 tahů (7.5)

1. 些
2. 亜

• 6 tahů (7.6)

1. 亞
2. 亟

8. 亠 nabebuta (poklička)

• 0 tahů (8.0)

1. 亠

• 1 tah (8.1)

1. 亡

• 2 tahy (8.2)

1. 亢

• 4 tahy (8.4)

1. 交
2. 亥
3. 亦

• 5 tahů (8.5)

1. 亨
2. 亦

• 6 tahů (8.6)

1. 享
2. 京

• 7 tahů (8.7)

1. 亭
2. 亮
3. 亰
4. 亱

• 8 tahů (8.8)

1. 亳
   • 高 →‎ 189.0

• 11 tahů (8.11)

1. 亶
2. 亷

• 14 tahů (8.14)

1. 亸

• 19 tahů (8.19)

1. 亹

9. 人 hito (člověk)

Názvy radikálu: hito (人, člověk); ninben (亻, levý radikál (hen) člověk); hitojane (ㅅ, stříška - člověk; nezaměňovat za radikál č. 11 - 入 (irijane), případně za radikál č. 12 - 八 (hačigašira)).

• 0 tahů (9.0)

1. 人

• 1 tah (9.1)

1. 亼
   • 个 →‎ 2.2

• 2 tahy (9.2)

1. 什
2. 仁
3. 仂
4. 仃
5. 仄
6. 仅
7. 仆
8. 仇
9. 仉
10. 今
11. 介
12. 仍
13. 从
14. 仏
15. 仐

• 3 tahy (9.3)

1. 仔
2. 仕
3. 他
4. 仗
5. 付
6. 仙
7. 仚
8. 仛
9. 仝
10. 仞
11. 仟
12. 仠
13. 仡
14. 仢
15. 代
16. 令
17. 以
18. 仭

• 4 tahy (9.4)

1. 仮
2. 仯
3. 仰
4. 仱
5. 仲
6. 仵
7. 件
8. 价
9. 任
10. 份
11. 仾
12. 伀
13. 企
14. 伃
15. 伇
16. 伈
17. 伉
18. 伊
19. 伋
20. 伍
21. 伎
22. 伏
23. 伐
24. 休
25. 伕
26. 众
27. 会
28. 伜
29. 伝
30. 伩
    • 全 →‎ 11.4

• 5 tahů (9.5)

1. 伮
2. 伯
3. 估
4. 伴
5. 伷
6. 伸
7. 伺
8. 伻
9. 似
10. 伽
11. 伾
12. 佃
13. 但
14. 佋
15. 佌
16. 位
17. 低
18. 住
19. 佐
20. 佑
21. 体
22. 佔
23. 何
24. 佗
25. 余
26. 佛
27. 作 ki2, 呉漢: サク, サ, つくる (なす, くり, まさか), あり, つくり, つくる, 、とも, なお, なり, ふか nepr.: 美作: みまさか, 矢作: やはぎ; výcs: připravovat, dělat, vyrábět, úroda, kultivovat, napsat (dílo/knihu)
28. 佞 wk, 呉: ニョウ, 漢: ネイ, おもねる|, へつらう, よこしま; výcs: lichotka, pochlebovat

• 6 tahů (9.6)

1. 佩 ř, 呉: バイ, 漢: ハイ, はく, おびる, おびだま; výcs: meč/(hist.) ozdobný opasek
2. 佪 ř, 呉: エ, 漢: カイ, さまよう; výcs: váhavě přešlapovat/bloudit
3. 佯 ř, 呉漢: ヨウ, いつわる; výcs: lhát
4. 佰 慣: ヒャク, 呉: ビャク, 漢: ハク, おさ; výcs: sto
5. 佳 慣: カ, ケイ, 呉: ケ, 漢: カイ, よい; výcs: krásný, vynikající
6. 併 漢: ヘイ, 呉: ヒョウ, あわせ|る, ならぶ, しかし; výcs: spojit, smíchat
7. 佶 ř, 呉: ギチ, 漢: キツ; ゴチ, ただしい, ただし; výcs: správný
8. 佷 wk_č, コウ, ゴウ, ギン, コン, ゴン, もとる; výcs: jednat proti (svědomí, předpisům)
9. 佻 wk, 呉: ジョウ, 漢: チョウ, かるい; výcs: lehkomyslný, frivolní, lehká (ženština)
10. 佼 wk, 呉: キョウ, 漢: コウ, こうす, うつくしい; výcs: fešný
11. 佾 wk, 呉: イチ, 漢: イツ, やすい, やすんずる; výcs: řada (pův. osmice) tanečníků ve čtvercovém tanečním útvaru: při tanci jménem 天子の舞 [tenši no mai] 八佾 [hačiicu] znamená 8 osmistupů (64 tanečníků), při tanci jménem 諸侯の舞 [šokó no mai] 六佾 [rokuicu] znamená 6 šestistupů (36 tanečníků), při tanci jménem 太夫の舞 [taju no mai] 四佾 znamená 4 čtyřstupy (16 tanečníků)
12. 使 ki3, 呉漢: シ, つかう, （つかわす）, つかい, -づかい; výcs: používat, působit, posel
13. 侃 žmj, 呉漢: カン, つよい, ただし, あきら; výcs: statný silák a dobrák
14. 來 žmj, z旧 pro 来 75.3; 呉漢: ライ, くる, きたる, きたす, きたす, きたる; výcs: přijít, příští
15. 侈 wk, 呉漢: シ, おごる; výcs: přepych, extravagance
16. 侊 wk_č, 呉漢: コウ, さかん; výcs: veliký, nakynulý
17. 例 ki4, 呉: レ, 漢: レイ, たとえ|る, たとえば; výcs: (na)příklad
18. 侍 dk, 呉: ジ, 漢: シ, さむらい, はべる|, かみ, さぶらう; výcs: samurai, sloužit
19. 侏