Ottův slovník naučný/Plátno

Ottův slovník naučný
Platnéři	Plátno	Plato

Údaje o textu
Titulek:	Plátno
Autor:	František Beroušek, Josef V. Černý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 858–859. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Plátno

Plátno (angl. linen, frc. toile, lingerie, it. tela di lino, lat. linteum, rus. polotno) je tkanina ze lněné nebo konopné příze, kde niti osnovné (podélné) provazují se nitmi útkovými (příčnými) způsobem naznačeným ve vyobr. č. 3161. Tento způsob provázání, který znázorňuje se obvykle, jak naznačeno ve vyobr. č. 3162., nazývá se vazba plátnová. Používá se jí i pro tkaniny z příze bavlněné (calicot, širtink, organdin, cambrai, perkál, mušelín atd.), vlněné (sukno, kašmír, circas, coating, molton atd.) a hedvábné (dykyta či tafet). Nejstarší lněná p-na tkali staří Egypťané (za 6. dynastie před 4600 lety) a vynikaly výrobky jejich takovou jemností, že dnes stěží možno je napodobiti. Plátnové tkaniny jako tkaniny nejjednodušší byly dlouho jediným výrobkem tkalcovským a výrobci p-ten či pláteníci tvořili samostatné cechy. Tkací stav na p. jest nejjednodušším ze všech stavů tkacích.

P. hotoví se v šířce 0,6 až 1,2 m i více a houštka i tlouštka nití je rozmanitá. Rozeznává se p. lněné (toile de lin), p. konopné (toile de chanvre) buď z příze pouze konopné nebo k onopné osnovy a lněného útku, p. koudelné (toile d'étoupe), pololněné z osnovy lněné a útku koudelného a polobavlněné či polovičník z osnovy bavlněné a útku lněného, po případě naopak. Lněné plátno jest nejlepší a nejpěknější. Konopné je hrubší, pevnější a vzdoruje dobře vlhku (plachtoviny v šířce 2½ až 6 m), koudelné jest vždy menší jakosti. Pololněné p. označuje se mnohdy nesprávně jako irské. Polovičník má někdy lepší vzhled než lněné p., ale jest méně trvanlivý. Někdy hotoví se p. z osnovy s nitmi střídavě lněnými a bavlněnými a z útku stejně uspořádaného; má vzhled p-na lněného a jest tento způsob výroby tedy pokládati za podvodný. Poznati lze, zda v p-nu jsou niti bavlněné, jednak dle pevnosti vyňatých nití (lněné jsou pevnější), jednak drobnohledem při zvětšení asi 120násob., a jednak tímto chemickým pochodem: Zkoumané p. opětovaným vyvářením a vypíráním v měkké vodě zbaví se škrobu a appretury (v. t.), ponoří se na ½ až 2 min. (dle tloušťky nití) do sehnané kyseliny sírové, promne opatrně mezi prsty, namočí do roztoku sody nebo do čpavku, opět vymne a dobře v čisté vodě vymáchá. V p-ně zbudou pouze niti lněné, bavlněné se rozpustily. Ke zkoumání p-na bílého možno užiti roztoku fuchsinu v (sehnaném) líhu (1 g fuchsinu na 96 g líhu): vyprané p. namočí se do roztoku, vymáchá ve vodě a ponoří do čpavku, po 3 až 6 min. bavlněné niti zbělejí, lněné zůstanou červenými.

Užívá se lněného p-na na prádlo oděvné, prostěradla, kapesníky a p. a je téměř nesčetné množství rozmanitých druhů, dle toho, jak je p. vybíleno (viz Běličství), zda jest jednobarevné neb vícebarevné, jak jest potištěno, upraveno či appretováno atd. Nejznámější jsou: p. domácí z příze ručně předené (neprávem dávána mu byla přednost před p-nem ze strojní příze), p. české a slezské (creas, crès) s 1360 až 3680 nitmi na 1 m šířky, p. podšívkové, knihařské atd. Ruského p-na (russian sheeting) užívá se na stany a menší plachty, z pololněných a konopných p-ten hotoví se malé pytle a slamníky, koudelná p-na slouží často za látky obalové. Pro lékařské účely hotoví se řídké p charpiové. Beroušek.

P-na v myslivosti zovou se plachty asi 130 m dlouhé a 3–3,5 m vysoké nebo poloviční téže délky, ale pouze 2,3 m vysoké, které zavěšují se na kolíky pevně do země vražené a slouží k uzavření zvěře v léči. P-na shrnovací n. padací mají za účel rychlé otvírání a zavírání, podle potřeby, a za tím účelem jsou jednotlivé části shrnovacích sepiaty pouze roubíky a padací p-na upravena ke spouštění a vytahování. črn.