Ottův slovník naučný/Hotovost

Ottův slovník naučný
Hotovice	Hotovost	Hot-pot

Údaje o textu
Titulek:	Hotovost
Autor:	Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 684. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Zeměbrana, Vojenská pohotovost

Hotovost ve vojenství: 1. lid z občanstva vybraný a určený na obranu rodné vlasti neb i menšího obvodu více místního, ohroženého nepřítelem. To hlavně platilo od nejdávnějších časů až ke konci středověku, do utvoření stálých vojsk, před kteroužto událostí h. veřejná čili zemská (ve Francii ban, arrière-ban, v Německu Heerbann, Aufgebot) bývala jedinou brannou silou toho kterého státu. Později až do XIX. stol. h. postavovala se ze starších tříd mužstva branného ve případech značného nebezpečí válečného vedle vojska stálého či řadového, tomuto na posilu. Tak povstala na zač. XVIII. stol. obrana zemská čili zeměbrana (v. t.), v Uhrách již v XVIII. insurrekce (v. t.) a proti vpádům nepřátelským domobrana (v. t.). — 2. H. čili pohotovost mívá v každém ubytování vojenském, ať v kasárně nebo po různu, u obyvatelstva nebo v táboře, jistý oddíl přiměřený té které posádce nebo tomu kterému zástupu, vystřídávaný jako stráže každých 24 hodin. Tento oddíl hotovostní musí býti stále připraven vytáhnouti na první poplach v úplné zbroji na místo, kde třeba zjednati a udržovati pořádek, jako při požáru, při velikých a bouřlivých shromážděních lidu, při vzpouře a pod. Nejdůležitější úkol takovému oddílu, zkrátka též h. jmenovanému, připadá ve válce, hlavně na předstrážích, kde ona má míti stále zbraň v ruce, jezdectvo koně osedlané na uzdě, aby byla přichystána čeliti prvnímu útoku nepřátel, dokud není přihotoven k boji celý ten který zástup. Srv. Předstráže. FM.