John Ruskin
Vzhled
John Ruskin (8. února 1819, Londýn – 20. ledna 1900, Brantwood) byl anglický spisovatel, básník, vědec a umělecký kritik.
Výroky
[editovat]- Četba je doslova rozhovor s lidmi mnohem moudřejšími a zajímavějšími, než jsou ti, s nimiž se můžeme seznamovat kolem sebe.
- Kdekoli začíná hledání pravdy, začíná život; kdekoli přestává toto hledání, život přestává.
- Kdo nemiluje stromy, ať netvrdí, že miluje člověka.
- Není nic podivnějšího, než když lidé uznávají poctivost ve hře, ale nikoliv v práci.[1]
- Silný a moudrý nemá své vlohy k tomu, aby utlačoval, nýbrž aby pomáhal slabému a podporoval jej.
- Úkolem pravé výchovy není jen, abychom přiměli lidi konat dobré skutky, nýbrž aby v nich nacházeli i radost. Nejde jen o to, aby byli čistí, ale aby milovali čistotu. Nejde jen o to, aby byli spravedliví, ale aby po spravedlnosti lačnili a žíznili.
- Ze všeho zbytečného mrhání lze nejméně dovolit mrhání prací.
- Slunce nás potěší, déšť nás osvěží, vítr nás povzbudí, sníh nás rozradostní. Neexistuje totiž špatné počasí, jsou jen různé druhy dobrého počasí.
Ve výrocích
[editovat]- Spoléhání se na Písmo svaté ho uchránilo od dalšího přemýšlení. — Kenneth Clark[2]
- Ruskin občas vnímal hory jako smích Všemohoucího nad komickým přesvědčením mužů o vlastní síle. — Simon Schama (Krajina a paměť)[3]
Reference
[editovat]- ↑ Magazín Dnes TV. Praha: MaFra, 2007, roč. XV, č. 13. ISSN 2533-6932.
- ↑ HENSBERGEN, Gijs van. Gaudí. Překlad Hana Volejníková. 1. vyd. Praha : BB art, 2003. 318 s. Dostupné online. ISBN 80-7257-955-X. Kapitola Město zázraků, s. 71.
- ↑ CÍLEK, Václav. Dýchat s ptáky: obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst. První vydání. Praha: Dokořán, 2008. 246 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7363-202-1. Část I. Místa z druhé strany, kapitola Má krajina paměť?, s. 13.
Externí odkazy
[editovat]- Encyklopedický článek John Ruskin ve Wikipedii