Přeskočit na obsah

Zvezda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zvezda
Modul Zvezda s vesmírnou lodí Sojuz (dole)
Základní informace
COSPAR2000-037A
Start12. července 2000,
04:56:36 UT
KosmodromBajkonur
Nosná raketaProton-K
VýrobceRKK Eněrgija
ProvozovatelRoskosmos
StavAktivní
Hmotnost19 050 kg
Délka13 m
Průměr4,22 m (největší)
Obytný objem46,7 m³
Perigeum336 km
Apogeum346 km
Sklon dráhy51,6°
Doba oběhu91 min.
Dnů na oběžné drázedosud 8900 dní,
tj. 24 let a 134 dní
Konfigurace
Konfigurace ISS, modul Zvezda je nahoře vlevo.

Zvezda (rusky Звезда; „hvězda“) je ruský služební modul Mezinárodní vesmírné stanice. Je základem ruské části stanice. Postavila jej firma RKK Eněrgija. Zvezda byla vynesena raketou Proton v roce 2000. Má válcový tvar s délkou 13 metrů a maximálním průměrem 4,15 metru. Modul je vybaven párem slunečních panelů a při vynesení vážil 19 050 kg.

Popis modulu

[editovat | editovat zdroj]
Popis interiéru modulu (anglicky)

Modul je 13,11 m dlouhý a má průměr 4,22 m. Je vybaven párem solárních panelů o celkovém rozpětí 29,73 m a šířce 3,43–3,87 m. Za kulovitou přední částí je vlastní trup, tvořený dvěma válci o průměru 1,62 m a délce 3,50 m, resp. o průměru 4,22 m a délce 4,50 m, spojených přechodovou částí tvaru nízkého komolého kužele o výšce 1,13 m.

Modul tvoří čtyři úseky:

  • hermetický přechodový úsek (přední) kulového tvaru se třemi androgynními periferními stykovacími uzly, jedním osovým a dvěma příčnými, sloužícími mj. jako dočasná přechodová komora pro výstupy do volného prostoru, později jako trvalá spojení s jinými moduly ISS;
  • hermetický pracovní a obytný úsek se 2 zabudovanými obytnými kójemi pro odpočinek jednotlivých členů osádky;
  • hermetický válcový přechodový úsek (zadní) s jedním pasívním osovým pasivním stykovacím uzlem pro připojování nákladních i osobních lodí;
  • nehermetizovaný přístrojový úsek s 2 korekčními motory o tahu 2×3 kN a nádržemi KPL.

Mezi hlavní úkoly modulu patří:

  • poskytování obytného prostoru prvním dlouhodobým osádkám stanice ISS;
  • dodávka elektrické energie pro systémy stanice;
  • zajišťování telekomunikačních služeb s pozemními řídicími středisky;
  • zajišťování korekcí dráhy stanice.

Proto byl/je vybaven například těmito přístroji:

  • telemetrickým a povelovým systémem "Regul";
  • systémem pro zpracování telemetrických dat SDMS (ESA/Astrium);
  • automatickým setkávacím systémem "Kurs";
  • poloautomatickým setkávacím systémem TORU;
  • energetickým systémem, který tvoří:
    • 2 panely slunečních baterií;
    • 8 akumulátorových baterií typu 800A;
    • 4 stabilizátory napětí a proudu SNT-50MP pro energetické propojení ruského a amerického segmentu stanice;
  • zařízením pro recyklování vody z atmosféry pro technické účely;
  • zařízením pro generování kyslíku elektrolýzou vody "Elektron-VM";
  • klimatizačním systémem;
  • hygienickým a sanitárním zařízením SGO;
  • kuchyní s ledničkou a mrazničkou pro uchovávání potravin;
  • zařízením pro fyzické cvičení osádky, zejména:
    • veloergometrem (NASA);
    • běhací dráhou (NASA) umístěnou na izolačním systému TVIS.[1]

Zrušený projekt

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 Koroljova konstrukční kancelář OKB-1 začala připravovat projekt vesmírné stanice Zvezda s kódovým označením OS-1. Stanice měla mít čtyři podlaží, délku 18,5 metru, průměr 6 metrů a hmotnost 75 tun. Do vesmíru ji měla vynést nová raketa N-1 a měla být pracovištěm šesti osob. Některé prvky tohoto nerealizovaného projektu našly uplatnění na stanici Mir,[2] jiné byly plánovány pro Mir 2, který byl po spojení s americkým projektem Freedom přejmenován na ISS.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Modul Zvezda byl úspěšně vypuštěn z Bajkonuru nosnou raketou Proton 12. července 2000 v 04:56:36 UT[3]. O čtrnáct dní později, 26. července 2000 se v 00:44:44 UT[4] úspěšně připojil k modulu Zarja, který v té době – společně s prvním americkým modulem Unity – tvořil zárodek budoucí ISS. Od té doby je Zvezda faktickou zádí celé stanice.

Využití spojovacích portů

[editovat | editovat zdroj]

Všechny tři porty předního přechodového úseku modulu Zvezda jsou trvale spojeny s jinými moduly ruského segmentu ISS:

  • k přednímu portu (Zvezda frorward) je od počátku připojen modul Zarja;
  • k hornímu portu (Zvezda zenith) je od 12. listopadu 2009, 15:41 UTC, připojen modul Poisk, přes nějž se k ISS připojují kosmické lodi Sojuz a Progress a který současně od 18. listopadu 2020[5] slouží jako přechodová komora při výstupech ruských kosmonautů do vesmíru;
  • ke spodnímu portu (Zvezda nadir) byl od 17. září 2021, 01:05 UTC, do 26. července 2021, 10:56 UTC, připojen modul Pirs, přes který se k ISS připojilo celkem 9 Sojuzů 36 Progressů, a jímž – tak jako později modulem Poisk – ruští kosmonauté vystupovali do volného prostoru. K uvolněnému portu se 29. července 2021 ve 13:29:01 UTC připojil víceúčelový laboratorní modul Nauka.[6]

Jediný port zadního přechodového úseku modulu Zvezda (Zvezda aft) slouží k připojování ruských kosmických lodí Sojuz a Progress a sloužil také k připojování evropských nákladních lodí ATV. Jejich motory jsou přitom využívány také k plánovanému zvyšování rychlosti a důsledku toho i výšky oběžné dráhy ISS, která by se bez toho i v řídkých vrstvách atmosféry postupně snižovala v důsledku tření, a také k mimořádným manévrům v případě rizika srážky s kosmickým odpadem nebo jinými satelity.

Přehled lodí připojených k ISS přes modul Zvezda

[editovat | editovat zdroj]
loď připojena odpojena dní
Progress M1-3 8. srpna 2000 1. listopadu 2000 85
Sojuz TM-31 2. listopadu 2000 24. února 2001 114
Progress M-44 28. února 2001 16. dubna 2001 47
Sojuz TM-31 18. dubna 2001 6. května 2001 18
Progress M1-6 23. května 2001 22. srpna 2001 91
Progress M-45 23. srpna 2001 22. listopadu 2001 91
Progress M1-7 28. listopadu 2001 19. března 2002 111
Progress M1-8 24. března 2002 25. června 2002 93
Progress M-46 29. června 2002 24. září 2002 87
Progress M1-9 29. září 2002 1. února 2003 125
Progress M-47 4. února 2003 27. srpna 2003 205
Progress M-48 31. srpna 2003 28. ledna 2004 150
Progress M1-11 31. ledna 2004 24. května 2004 114
Progress M-49 27. května 2004 30. července 2004 64
Progress M-50 14. srpna 2004 22. prosince 2004 130
Progress M-51 25. prosince 2004 27. února 2005 64
Progress M-52 2. března 2005 15. června 2005 105
Progress M-53 19. června 2005 7. září 2005 80
Progress M-54 10. září 2005 3. března 2006 174
Sojuz TMA-7 20. března 2006 8. dubna 2006 20
Progress M-56 26. dubna 2006 19. září 2006 146
Sojuz TMA-9 20. září 2006 10. října 2006 21
Progress M-58 26. října 2006 27. března 2007 152
Sojuz TMA-9 29. března 2007 21. dubna 2007 22
Progress M-60 15. května 2007 19. září 2007 127
Sojuz TMA-10 27. září 2007 21. října 2007 23
ATV-1 3. dubna 2008 5. září 2008 155
Progress M-65 17. září 2008 14. listopadu 2008 58
Sojuz TMA-14 28. března 2009 2. července 2009 96
Progress M-67 29. července 2009 21. září 2009 54
Sojuz TMA-16 2. října 2009 21. ledna 2010 111
Progress M-04M 5. února 2010 10. května 2010 94
Sojuz TMA-17 12. května 2010 2. června 2010 20
Sojuz TMA-19 17. června 2010 28. června 2010 11
Progress M-06M 4. července 2010 31. srpna 2010 58
Progress M-07M 12. září 2010 20. února 2011 161
ATV-2 24. února 2011 20. června 2011 116
Progress M-11M 23. června 2011 23. srpna 2011 61
ATV-3 28. března 2012 28. září 2012 184
Progress M-17M 31. října 2012 15. dubna 2013 166
Progress M-19M 26. dubna 2013 11. června 2013 48
ATV-4 15. června 2013 28. října 2013 135
Sojuz TMA-09M 1. listopadu 2013 10. listopadu 2013 9
Progress M-21M 29. listopadu 2013 23. dubna 2014 135
Progress M-21M 25. dubna 2014 9. června 2014 45
ATV-5 12. srpna 2014 14. února 2015 186
Progress M-26M 17. února 2015 14. srpna 2015 178
Sojuz TMA-16M 28. srpna 2015 11. září 2015 15
Progress M-29M 1. října 2015 30. března 2016 181
Progress MS-02 2. dubna 2016 14. října 2016 195
Progress MS-06 16. června 2017 28. prosince 2017 195
Progress MS-08 15. února 2018 23. srpna 2018 189
Progress MS-10 18. listopadu 2018 4. června 2019 198
Sojuz MS-13 20. července 2019 26. srpna 2019 36
Sojuz MS-14 27. srpna 2019 6. září 2019 11
Sojuz MS-15 25. září 2019 17. dubna 2020 204
Progress MS-14 25. dubna 2020 27. dubna 2021 368
Progress MS-18 30. října 2021 1. června 2022 214
Progress MS-20 3. června 2022 18. února 2023 249
Progress MS-22 11. února 2023 20. srpna 2023 191
Progress MS-24 25. srpna 2023 13. února 2024 172
Progress MS-26 17. února 2024 13. srpna 2024 178
Progress MS-28 15. srpna 2024 únor 2025 (plánováno) dosud 98 dní

(Zeleně vyznačeno pokračující připojení. Všechny lodi byly připojeny k zadnímu portu Zvezda aft. Data odpovídají časům v UTC.)

Únik vzduchu z modulu Zvezda (od roku 2019)

[editovat | editovat zdroj]

V září 2019 – během Expedice 60 – byl zjištěn nadstandardní únik vzduchu z vnitřních prostor ISS. Kvůli rutinními operacemi, jako jsou výstupy do kosmu a přílety a odlety kosmických lodí, trvalo bezmála rok, než se podařilo shromáždit dostatek dat k charakterizaci možného úniku vzduchu. V srpnu 2020 – v době Expedice 63 – se rychlost úniku několikanásobně zvýšila, a přestože stále nepředstavovala významné riziko pro posádku a stanici, pozemní týmy i astronauti na palubě začali intenzivněji pracovat na plánu izolace, identifikace a případné opravy místa úniku. To mimo jiné znamenalo zavírání všech průlezů vesmírné stanice, aby bylo možné přesně monitorovat tlak vzduchu v jednotlivých modulech a zjistit tak, ve kterém z nich k vyššímu než obvyklému úniku vzduchu dochází.[7]

Díky tomu se podařilo 29. září 2020 zacílit pátrání na ruský modul Zvezda, v němž pokračovalo hledání konkrétního netěsného místa. Členové posádky – Chris Cassidy, Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner – se přesunuli do ruského segmentu a sbírali data na různých místech. Při tom postupně jeden po druhém uzavírali poklopy mezi zadní a přední částí Zvezdy a průchody ze Zvezdy do připojených modulů Pirs a Poisk, přičemž ke sběru dat používala ultrazvukový detektor netěsností.[8] Astronauti nakonec 15. října 2020[9] v přechodové komoře mezi obytným prostorem a zadním portem modulu nalezli trhlinku v plášti o délce 4,5 centimetru[10] pomocí plovoucího čajového sáčku strhávaného unikajícím vzduchem.[11] Pokusili se závadu opravit, což únik vzduchu sice zpomalilo, ale nezastavilo. Žádné další zjištění nepřinesla ani prohlídka vnějšího povrchu modulu při výstupu do vesmíru uskutečněného 18. listopadu 2020 kosmonauty Sergejem Ryžikovem a Sergejem Kuď-Sverčkovem.[10]

Zástupce výrobce modulu, společnosti RKK Eněrgija v březnu 2021 připustil, že kromě trhliny nalezené na podzim předchozího roku se podařilo najít druhé podezřelé místo, které je ovšem schováno za jedním z potrubí, a tedy je špatně přístupné.[12] Kosmonauti obě místa v několika etapách opravili třemi vrstvami tmelu a speciální krycí vrstvou, které jim 17. února 2021 doručila nákladní loď Progress MS-16.[13] Únik však pokračoval i po těchto opravách dokončených 12. března 2021, jak ruská strana připustila už o den později.[14] Hledání dalších možných míst úniku vzduchu pokračovalo i nadále, např. koncem dubna 2021 kosmonaut Pjotr ​​Dubrov pátral pomocí rozsypané suché polévky a jej případný pohyb a hromadění v uzavřené přechodové komoře sledoval pomocí videokamery.[15] Ze zpravodajství přitom vyplynulo, že přechodová komora zůstane uzavřena až do plánovaného příletu a připojení nákladní kosmické lodi Progress 17 na přelomu června a července 2021. V červenci 2021 oznámil zástupce NASA identifikaci několika dalších možných mít úniku vzduchu – tři z nich byla utěsněna, ale na rychlost úniku vzduchu to nemělo žádný vliv.[16]

I v dalším období tak platí režimové opatření, podle něhož u zadního portu modulu Zvezda, tedy za uzavřenou přechodovou komorou, se připojují pouze kosmické lodi Progress – provozní pravidla totiž vyžadují, aby lodě pro kosmonauty byly během připojení co nejsnáze dostupné pro případ jakékoli nouzové situace, což při uzavření přechodové komory kvůli netěsnosti není možné. A protože modul Poisk slouží jako přechodová komora pro výstupy do volného prostoru, je během a nějakou dobu před nimi i po nich nezbytné uzavřít průlezy z modulu Zvezda do modul Poisk, takže ani modul Poisk nemůže sloužit jako bezpečný přístup k zaparkované lodi. Proto systematicky u zadního portu modulu Zvezda a horního portu modulu Poisk parkují nákladní lodi Progress, zatímco Sojuze se připojují před spodní port modulu Rassvat a spodní portu modulu Pričal.[17]

Koncem února 2024 NASA informovala, že v polovině měsíce – asi týden před příletem ruské nákladní lodi Progress MS-26 k zadnímu portu modulu Zvezda – se znovu zvýšil rozsah úniku vzduchu z tohoto modulu. Již několik let existující problém se dříve projevoval v objemu 0,45 kilogramu plynu za den, nově se však zdvojnásobil asi na 0,9 kilogramu za den. Joel Montalbano, programový manažer NASA pro ISS, řekl novinářům, že týmy obou stran problém sledují a pracují na dalším krocích, ale že záležitost nemá vliv na bezpečnost posádky nebo provoz stanice. Dosavadní nápravná opatření byla založena především na izolování prostoru, v němž k úniku dochází. To je možné díky tomu, že místa úniku jsou lokalizována v přechodové komoře mezi zadním dokovacím portem Zvezda aft a poklopem vedoucím do zbytku obytných prostor modulu. Po příletu Progressu sice posádka komoru asi na pět dní otevřela, aby mohla vyložit náklad z kosmické lodi, ale poté byl průlez opět na trvalo uzavřen, což mělo platit nejméně do začátku dubna 2024,[18] ovšem z rozhodnutí Roskosmosu toto opatření trvá i dál, protože ani v červnu 2024 nebyla stanovena hlavní příčina vzniku trhlin.[19]

Zápach spáleného plastu v modulu (2021)

[editovat | editovat zdroj]

V noci na 9. září 2021 se v ruském modulu Zvezda spustil poplach a kosmonauti ucítili kouř a zápach spáleného plastu. Škodlivé látky byly detekovány přístroji v prostoru lékařské skříně modulu Zvezda, ale nezpůsobily žádné další potíže.[20] .

  1. MEK - ISS (Zvezda - SM). mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. 
  2. PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: Paráda, 1997. ISBN 80-902352-1-2. Kapitola Cesta k orbitální stanici, s. 193. 
  3. Proton launches Zvezda. www.russianspaceweb.com [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  4. Zvezda joins the ISS. www.russianspaceweb.com [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  5. VOŘÍŠEK, Lukáš. Sledujte živě: Ruští kosmonauti připravují ISS na připojení nového modulu. inSmart.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  6. PEARLMAN, Robert Z. Russia's Nauka multipurpose lab module docks to space station. Space.com [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Crew Spending Weekend in Station’s Russian Segment – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2020-08-20 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Crew Continues Troubleshooting as Tests Isolate Small Leak – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2020-09-29 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BARTELS, Meghan. Cosmonauts patch small air leak on International Space Station: reports. Space.com [online]. 2020-10-16 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Russian ISS cosmonauts struggle with air leak – DW – 12/19/2020. dw.com [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Air leakage aboard space station possibly caused by fracture. TASS [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  12. Космонавты в пятницу проверят, прекратилась ли утечка воздуха на МКС. Interfax.ru [online]. Interfax, 2021-03-12 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (rusky) 
  13. Космонавты в пятницу проверят, прекратилась ли утечка воздуха на МКС. interfax.ru [online]. Interfax, 2021-03-12 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  14. На МКС продолжилось падение атмосферного давления. svoboda.org [online]. Radio Svoboda, 2021-03-13 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  15. НОВОСТИ, Р. И. А. На МКС временно изолировали отсек, из которого утекает воздух. РИА Новости [online]. 20210430T0119 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (rusky) 
  16. NASA сообщило о новых местах утечки воздуха в российском модуле МКС. РБК [online]. 2021-07-18 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (rusky) 
  17. GEBHARDT, Chris. MLM Nauka docks to ISS, malfunctions shortly thereafter [online]. 2021-07-29 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. FOUST, Jeff. NASA monitoring increased leak in Russian ISS module [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. BERGER, Eric. As leaks on the space station worsen, there’s no clear plan to deal with them. Ars Technica [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. На МКС сработала сигнализация, экипаж сообщил о дыме и запахе сгоревшего пластика. Коммерсантъ [online]. 2021-09-09 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]