Znakoplavka obecná

Znakoplavka obecná
	Znakoplavka obecná
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	křídlatí (Pterygota);
Řád	polokřídlí (Hemiptera);
Podřád	ploštice (Heteroptera);
Čeleď	znakoplavkovití (Notonectidae);
Rod	znakoplavka (Notonecta);
Binomické jméno
	Notonecta glauca; Linnaeus, 1758
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Znakoplavka obecná (Notonecta glauca) je dravá vodní ploštice z čeledi znakoplavkovitých.

Popis

Velikost těla se pohybuje kolem 1,5 centimetru.^[1] Znakoplavka je známá tím, že plave pod vodou břichem nahoru (tedy naznak). Tomu je přizpůsobeno i zbarvení těla, které znesnadňuje jejím nepřátelům a kořisti znakoplavku spatřit. Břišní strana je tmavá a hřbetní strana světlá – při pozorování shora tedy splývá s tmavým dnem a při pozorování ze dna se světlou oblohou.^[1] Znakoplavka je velmi dobře přizpůsobena životu ve vodě. Tvar těla je člunkovitý, břišní strana je plochá, hřbetní silně klenutá. Zadní nohy jsou přeměněny ve velká silná „vesla“. Dýchá vzdušný kyslík a proto musí pravidelně u hladiny doplňovat jeho zásobu. Po stranách břišní části těla jsou vzduchové komůrky, do kterých přes zadeček nabírá vzduch.^[1] Znakoplavky mají funkční křídla a jsou schopny létat i na velké vzdálenosti, čímž osídlují nové vodní nádrže.^[1]

Rozšíření a výskyt

Je rozšířena po téměř celé Evropě, žije také v severní Africe. Obývá stojaté vody s vodní vegetací, jako různé tůně a rybníky. Její výskyt je hojný, hlavně v malých nádržích.^[1]

Rozmnožování

Na jaře po přezimování se dospělci páří. Oplozená samička klade vajíčka do stonků a listů vodních rostlin, může jich naklást až 200. Líhnou se z nich nymfy, které dospívají po pěti svlékáních.^[1]

Potrava

Znakoplavky se živí převážně hmyzem, který loví pod vodou nebo na vodní hladině. Mají dobře vyvinutou schopnost vnímat chvění vody,^[1] které jim prozradí, kde je kořist. Rychle ji uchvátí předníma nohama, propíchnou bodcem a vstříknou do ní trávicí sekret. Potom kořist vysají.^[1] Při neopatrném chycení do ruky dokáží člověka bolestivě bodnout.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: Ikar, 1997. ISBN 80-7202-196-6. S. 86.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu znakoplavka obecná na Wikimedia Commons
Galerie znakoplavka obecná na Wikimedia Commons

[Riehm-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: Ikar, 1997. ISBN 80-7202-196-6. S. 86.

[1]