Zlatarica
| Zlatarica Златарица | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°3′ s. š., 25°53′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 102 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 02:00 (standardní čas) UTC 03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Velikotarnovská |
| Obština | Zlatarica |
  Zlatarica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 49,557 km² |
| Počet obyvatel | 2 720 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 54,9 obyv./km² |
| Správa | |
| PSČ | 5090 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatarica (bulharsky Златарица) je město ležící ve středním Bulharsku, v Předbalkánu. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 2 700[1] obyvatel.
Od jihu k severu protéká městem řeka Zlatariška, která je pravým přítokem řeky Veseliny.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Místní osídlení je pradávné, protože poblíž města byly objeveny tři sídlištní mohyly, které vznikly během středního neolitu a fungovaly i během raného a středního chalkolitu. Našly se v nich drobné pracovní nástroje.[2]
Jméno Zlatarica je spojeno s těžbou zlatonosného písku z řeky. Z konce 12. století je doložen poklad, který byl nalezen poblíž města v roce 1923. Jednalo se o 400 mincí Manuela I. Komnéna, Izáka II. Angela a Andronika I. Komnéna. Mince byly vyrobeny z minerálu elektrum tvořeného převážně stříbrem a zlatem s příměsí mědi a dalších kovů.[3] Přirozeně se vyskytuje ve formě tvárných lamelárních útvarů, barvy od zlatožluté po stříbřitě bílou, ale většinou jde o slitinu.
Osada vznikla ve 14. století v době druhé bulharské říše. Během turecké nadvlády, za dob sultána Mehmeda IV. (1648 – 1687) patřila s okolím k vakfu sultánovy matky, jehož příjem byl určen na údržbu svaté mešity a školy v Üsküdaru.[4] Po osvobození Bulharska z osmanské nadvlády byla Zlatarica nezávislou správní jednotkou a o 100 let později se město stalo centrem obštiny v oblasti Veliko Tarnovo.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 15. září 2024 ve městě žilo 2 701 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 2 670 obyvatel.[5] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[6][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Златарица na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Община Златарица [online]. Община Златарица [cit. 2024-09-30]. Kapitola История. (bulharsky)
- ↑ Тайните съкровища в България [online]. Treasure$ecrets [cit. 2024-09-30]. Kapitola Факти. (bulharsky)
- ↑ МИНЧЕВ, Йордан. История на Елена [online]. history.elena.bg [cit. 2024-09-30]. Kapitola Началото. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2024-06-20]. Řádek 916. soubor ve formátu xls. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatarica na Wikimedia Commons
