Přeskočit na obsah

Zjevný úděl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Americký pokrok (1872) od Johna Gasta, alegorie modernizace nového Západu. Kolumbie, ztělesnění Spojených států, je zobrazena, jak vede civilizaci představovanou americkými osadníky na západ. Nese z východu na západ světlo, napíná telegrafní drát, drží školní učebnici a zdůrazňuje různé fáze ekonomické aktivity a vyvíjející se formy dopravy. Nalevo domorodí Američané ze své domoviny utíkají.

Zjevný úděl (anglicky manifest destiny) je heslo používané ve Spojených státech od 19. století, které vyjadřuje přesvědčení, že američtí osadníci jsou či byli předurčeni expandovat na západ Severní Ameriky. Expanze má podle uživatelů tohoto hesla být samozřejmá („zjevná“) a osudem předurčená („úděl“). Tato víra byla zakořeněna v představě o americké výjimečnosti a v romantickém nacionalismu a obsahovala i přesvědčení o nevyhnutelném rozšíření republikánské formy vládnutí.[1] Byl to jeden z prvních projevů amerického imperialismu ve Spojených státech amerických.[2][3]

Podle historika Williama Earla Weekse za tímto konceptem stály tři základní principy:[1]

  • Předpoklad jedinečné morální ctnosti Spojených států.
  • Víra v jejich poslání zachránit svět šířením republikánské vlády a obecněji „amerického způsobu života“.
  • Víra v božsky určený osud amerického národa uspět v tomto poslání.

Zjevný úděl bylo heslo v americké politice vždy silně kontroverzní a v době svého vzniku působilo neustálé konflikty zejména s ohledem na otroctví v nově obsazených územích. Je také spojováno s koloniálním vysídlením domorodých Američanů[4] a anexí území na západ od tehdejších hranic Spojených států. Expanze na západ se stala jedním z hlavních sporných bodů kampaně prezidentských voleb v roce 1844, kdy zvítězila Demokratická strana. Během tohoho roku fráze „Manifest Destiny“, zjevný úděl, vznikla.[2][5] Demokraté ji využili k ospravedlnění sporu o hranice Oregonu z roku 1846 a anexe Texasu v roce 1845, který vyvrcholil v roce 1846 mexicko-americkou válkou. V kontrastu s tím velká většina whigů a prominentní republikáni (jako Abraham Lincoln a Ulysses S. Grant) toto heslo odmítali a proti imperialismu demokratů brojili. V roce 1843 bývalý americký prezident John Quincy Adams, původně hlavní zastánce expanzionismu, změnil názor a expanzionismus zavrhl, protože znamenal šíření otroctví v Texasu.[2] Ulysses S. Grant sloužil v mexicko-americké válce, kterou pak odsoudil jako „jednu z nejnespravedlivějších, které kdy vedl silnější národ proti slabšímu“. Historik Daniel Walker Howe shrnuje, že „americký imperialismus nepředstavoval americký konsenzus; v americké národní politice vyvolal ostrý spor“.[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Manifest destiny na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b WEEKS, William Earl. John Quincy Adams and American Global Empire. [s.l.]: University Press of Kentucky 256 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8131-9058-7. (anglicky) Google-Books-ID: t0rlgdR_Sx8C. 
  2. ↑ a b c d Merk 1963
  3. ↑ BYRNES, Mark Eaton. James K. Polk: a biographical companion. Santa Barbara, Calif: ABC-CLIO 280 s. (ABC-CLIO biographical companions). ISBN 978-1-57607-056-7. 
  4. ↑ DAHL, Adam. Empire of the People: Settler Colonialism and the Foundations of Modern Democratic Thought. [s.l.]: University Press of Kansas Dostupné online. ISBN 978-0-7006-2608-3, ISBN 978-0-7006-2607-6. DOI 10.2307/j.ctt22rbjjz.8.. DOI: 10.2307/j.ctt22rbjjz. 
  5. ↑ Manifest Destiny [ushistory.org]. www.ushistory.org [online]. [cit. 2024-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ADAMS, Sean Patrick. The Early American Republic: A Documentary Reader. [s.l.]: Wiley–Blackwell, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-6098-8. 
  • BRYAN, William Jennings. Republic or Empire?. [s.l.]: [s.n.], 1899. Dostupné online. 
  • BEVERIDGE, Albert J. The Meaning of the Times and Other Speeches. Indianapolis: The Bobbs–Merrill Company, 1908. Dostupné online. 
  • CRENSHAW, Ollinger. The Knights of the Golden Circle: The Career of George Bickley. The American Historical Review. 1941, s. 23–50. DOI 10.1086/ahr/47.1.23. 
  • CROCKER, H. W. Don't tread on me: a 400-year history of America at war, from Indian fighting to terrorist hunting. [s.l.]: Crown Forum, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-4000-5363-6. 
  • CHEERY, Conrad. God's New Israel. [s.l.]: The University of North Carolina Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-8078-4754-1. S. 424. 
  • GREENE, Laurence. The Filibuster. New York: Kessinger Publishing, LLC, 2008. ISBN 978-1-4366-9531-2. S. 384. 
  • FISHER, Philip. Hard facts: setting and form in the American novel. [s.l.]: Oxford University Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-19-503528-5. 
  • FULLER, John Douglas Pitts. The movement for the acquisition of all Mexico, 1846–1848. [s.l.]: Johns Hopkins Press, 1936. Dostupné online. 
  • GREENBERG, Amy S. Manifest manhood and the antebellum American empire. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-521-84096-5. 
  • HIETALA, Thomas R. Manifest Design: American Exceptionalism and Empire. [s.l.]: Cornell University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-8846-7.  Previously published as HIETALA, Thomas R. Manifest design: anxious aggrandizement in late Jacksonian America. [s.l.]: Cornell University Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-1735-1. 
  • HUDSON, Linda S. Mistress of Manifest Destiny: a biography of Jane McManus Storm Cazneau, 1807–1878. [s.l.]: Texas State Historical Association, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-87611-179-6. 
  • JOHANNSEN, Robert Walter. Manifest Destiny and empire: American antebellum expansionism. [s.l.]: Texas A&M University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-89096-756-0. 
  • KLINGHOFFER, Arthur Jay. The power of projections: how maps reflect global politics and history. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-275-99135-7. 
  • Works of Thomas Jefferson, IX. Redakce Ford Paul L.. [s.l.]: Cosmo Press Inc., 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-61640-210-5. 
  • MAY, Robert E. Manifest Destiny's Underworld. [s.l.]: The University of North Carolina Press, 2004. ISBN 978-0-8078-5581-2. S. 448. 
  • MATTELART, Armand. The Invention of Communication. [s.l.]: U of Minnesota Press, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-8166-2697-7. 
  • MCDOUGALL, Walter A. Promised land, crusader state: the American encounter with the world since 1776. [s.l.]: Houghton Mifflin, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-395-83085-7. 
  • MERK, Frederick. Manifest Destiny and Mission in American History. [s.l.]: Harvard University Press, 1963. Dostupné online. ISBN 978-0-674-54805-3. 
  • PRUCHA, Francis Paul. The great father: the United States government and the American Indians. [s.l.]: U of Nebraska Press, 1995. Dostupné online. ISBN 978-0-8032-8734-1. 
  • RIPLEY, Peter C. The Black Abolitionist Papers. Chapel Hill, NC: University of North Carolina Press, 1985. Dostupné online. S. 646. 
  • ROSSITER, Clinton. The American Mission. The American Scholar. 1950, s. 19–20. 
  • SAMPSON, Robert. John L. O'Sullivan and his times. [s.l.]: Kent State University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-87338-745-3. 
  • STEPHANSON, Anders. Manifest Destiny: American expansionism and the empire of right. [s.l.]: Hill and Wang, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-8090-1584-9. 
  • STUART, Reginald C. United States expansionism and British North America, 1775–1871. [s.l.]: University of North Carolina Press, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-8078-1767-4. 
  • SOMKIN, Fred. Unquiet Eagle: Memory and Desire in the Idea of American Freedom, 1815–1860. Ithaca, NY: Cornell University Press, 1967. Dostupné online. 
  • STRONG, Josiah. Our Country. [s.l.]: Baker and Taylor Company, 1885. Dostupné online. 
  • TUVESON, Ernest Lee. Redeemer nation: the idea of America's millennial role. [s.l.]: University of Chicago Press, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-226-81921-1. 
  • WEEKS, William Earl. Building the continental empire: American expansion from the Revolution to the Civil War. [s.l.]: Ivan R. Dee, 1996. Dostupné online. ISBN 978-1-56663-135-8. 
  • WARD, John William. Andrew Jackson: Symbol for an Age: Symbol for an Age. [s.l.]: Oxford University Press, 1962. Dostupné online. ISBN 978-0-19-992320-5. 
  • WEINBERG, Albert Katz; WALTER HINES PAGE SCHOOL OF INTERNATIONAL RELATIONS, 1935. Manifest destiny: a study of nationalist expansionism in American history. [s.l.]: The Johns Hopkins Press. Dostupné online. ISBN 978-0-404-14706-8. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zjevný_úděl&oldid=24324751“