Zerav západní
 Zerav západní | |
|---|---|
 Zerav západní (Thuja occidentalis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | zerav (Thuja) |
| Binomické jméno | |
| Thuja occidentalis L., 1753 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zerav západní (Thuja occidentalis) je stálezelený jehličnatý strom čeledi cypřišovitých. Pochází ze Severní Ameriky a v Evropě je pěstován od 16. století. Dnes je oblíbený zejména k vytváření živých plotů.[2] Je známý pod lidovými názvy túje či peručí.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zerav západní dorůstá výšky až 15–20 m. Úzká, ale hustá koruna připomíná tvar kužele. Terminální výhon je vztyčený. Borka je šedohnědá, loupe se v podélných pruzích.[4]
Větve, jehličí
[editovat | editovat zdroj]Větve zeravu rostou rozložené vodorovně. Ploché šupinaté jehlice jsou z vrchu tmavě zelené, ze spodní strany žlutozelené. V zimě se mohou zbarvovat do rezavé barvy.[2] Postavení jehlic je vstřícné křižmostojné, jehlice jsou oblé bez zřetelné špičky a nemají bílou kresbu. U prvních jehlic se může vyskytovat kulovitá siličná žlázka, která po rozemnutí trpce voní.[5] Další jehlice mají volnou, dovnitř vtočenou špičku.[6]
Šišky, semena
[editovat | editovat zdroj]V dubnu až v květnu jsou na konci větévek jednopohlavné šištice, samičí se zbarvují žlutohnědě, samčí červeně. Šištice dozrávají v srpnu až v září, při dozrávání šupiny šištic dřevnatí a rozevírají se. Na hřbetu šupiny je malý osten.[7] Zralé šišky zůstávají na zeravu až do zimy následujícího roku, neopadávají hned po dozrání.[4] Podlouhlé šišky jsou vzpřímené, velké 8–12 mm, mají 4-5 párů plodních šupin. Okřídlené semeno zeravu je drobné, ploché, tmavě zbarvené.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Přirozené rozšíření zeravu v Severní Americe – v oblasti Velkých jezer a dále severně až k Hudsonovu zálivu. Vyskytuje se také v Appalačském pohoří v USA. Roste především ve smíšených lesích spolu s jedlovcem kanadským, borovicí vejmutovkou a javory. Hojně také roste na vápencovém podkladu či zabahněných lokalitách, kde vytváří čisté porosty.
Asi od poloviny 16. století, kdy byl zerav zaveden do Evropy, se hojně pěstuje v parcích, zahradách a hřbitovech.[2]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Pro svoji nenáročnost na vnější podmínky je zerav velice oblíbeným stromem ve střední a západní Evropě. Je mrazuvzdorný, dobře snáší jak nedostatek světla, tak vedro a sucho. Dobře se vypořádá také se sestřihem, proto je velmi populární dřevinou živých plotů.[6]
Nejběžnějším parazitem je drobný motýl molovka tújová. Její napadení se projeví zahnědnutím konců letorostů.[8]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Přirozeně se zerav rozmnožuje generativně, stejně jako ostatní nahosemenné rostliny. Umělé vysazení zeravu je uskutečněno výsevem, řízkováním nebo roubováním.
Výsev
[editovat | editovat zdroj]Sbírají se dozrávající šišky na přelomu srpna a září, které se dosušují. Semena, která z šišek po dosušení vypadají, se skladují přes zimu a na jaře (duben-květen) se zasévají. Je doporučeno poslední měsíc před výsevem semena stratifikovat, tj. uskladnit při nižší teplotě a tím podpořit následné klíčení. Po výsevu se zemina pokryje tenkou vrstvou písku. Klíční rostlinky jsou dvouděložné, po 5 dnech jsou patrny první dvojice jehlic, po 25 dnech čtyřčlenné přesleny.[6]
Řízkování
[editovat | editovat zdroj]Řízky většiny kultivarů velice dobře zakořeňují, proto je řízkování vůbec nejoblíbenější metodou rozmnožování. Řízky se odebírají od června do prosince a je doporučeno je ošetřit stimulátorem růstu.
Roubování
[editovat | editovat zdroj]Roubování není příliš obvyklé, protože většina kultivarů se velice dobře rozmnožuje řízkováním. Roubování je však také možné, provádí se přelomu zimy a jara.[9]
Jedovatost
[editovat | editovat zdroj]Všechny části rostliny jsou jedovaté.[7] Jed thujon dráždí pokožku, dostane-li se na kůži alergikovi, po vnitřním užití vyvolává zvracení, krvavé průjmy, poškození ledvin a u těhotných žen může dojít k potratu.[3]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Díky husté koruně a dobré snášenlivosti na řez a tvarování je zerav využíván především do živých plotů, a to zejména kultivar Thuja occidentalis brabant.[7] Do dnešní doby bylo vypěstováno přes 140 kultivarů[10], z nichž některé jsou odlišné barevně, jiné vzrůstem či typem koruny. Využívají se také v upravených zahradách francouzského typu.
Zerav je také vhodný k zalesňování bažinatých půd, neboť se ve svém přirozeném prostředí Severní Ameriky často vyskytuje na bažinaté půdě.[6]
Uplatnění má zerav i v oblasti léčitelství – jeho mladé větvičky se sbírají od dubna do června. Z nich se vyrábí tinktura, která se používá zevně na různé výrůstky na kůži, např. bradavice. Silně ředěná tinktura se doporučuje na bolesti zad.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d Jaromír Pokorný. Stromy. [s.l.]: Aventinum, 1990. 223 s. ISBN 80-7151-045-9. S. 74–75.
- ↑ a b c SEKYT, Viktor. Bezpečné bylinkářství. [s.l.]: GEMMA89, 1994. 137 s. ISBN 80-85206-20-X. S. 109.
- ↑ a b zerav západní [online]. prirodopis.eu [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ČIHAŘ, Jiří. Příroda v ČSSR. [s.l.]: Práce, 1988. 426 s. S. 77.
- ↑ a b c d AMANN, Gottfried. Stromy a keře lesa. [s.l.]: Nakladatelství J. Steinbrener Vimperk, 1997. 228 s. ISBN 80-901324-9-9. S. 26, 99, 119.
- ↑ a b c MIKULA, Alois. Plody planých a parkových rostlin. [s.l.]: SPN, 1989. 288 s. ISBN 80-04-23826-2.
- ↑ molovka tújvá [online]. prirodnizahrada.eu [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Andreas Bärtels. Rozmnožování dřevin. [s.l.]: SZN, 1988. 452 s. S. 403–404.
- ↑ Thuja occidentalis - zerav západní (túje západní) [online]. botanika.wendys.cz [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zerav západní na Wikimedia Commons - Galerie zerav západní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo zerav ve Wikislovníku
Taxon Thuja occidentalis ve Wikidruzích
