Přeskočit na obsah

Zemská křesťansko-socialistická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemská křesťansko-socialistická strana
Országos Keresztényiszocialista Párt
ZkratkaOKSzP
Datum založení23. listopadu 1919
Datum rozpuštění21. června 1936
PředsedaJenö Lelley (1919–1925)
Géza Szüllő (1925–1932)
János Esterházy (1932–1936)
Sloučení doSjednocené maďarské strany
IdeologieKatolicismus
Antikomunismus
Zájmy maďarské menšiny
Maďarský nacionalismus
Maďarský iredentismus
Politická pozicepravice
Stranické novinyNépakarat
Magyar Hírlap
Barvy
     Zelená
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemská křesťansko-socialistická strana (maďarsky Országos Keresztényiszocialista Párt) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, respektive Slovenska a Podkarpatské Rusi, která reprezentovala maďarskou národnostní menšinu.

Šlo o nejsilnější politickou formaci maďarské národnostní menšiny v ČSR. Navazovala na křesťanskosociální stranu, která v Uhersku působila již počátkem 20. století. Byla založena na sjezdu v Košicích 23. listopadu 1919. Prvním předsedou se stal Jenö Lelley. Do parlamentních voleb v roce 1920 šla pod jménem Maďarsko-německá křesťansko-sociální strana, přičemž uzavřela alianci s menší Zemskou stranou zemědělců a malorolníků. V letech 19251932 Zemské křesťansko-socialistické straně předsedal Géza Szüllő, v letech 19321936 pak János Esterházy. Tiskovým orgánem strany byl deník Népakarat, později Magyar Hírlap.[1]

János Esterhazy

Strana se definovala jako křesťanská a v opozici proti socialistickým ideologiím. Požadovala autonomii Slovenska a národnostní rovnoprávnost Maďarů. První předseda Jenö Lelley zastával smířlivější postoj k československému státu, ale následující vedení od roku 1925 již stranu orientovalo výrazněji výše kriticky k ČSR. Frakce okolo Lelleye pak založila novou stranu nazvanou Západoslovenská křesťansko-sociální strana, která ale v parlamentních volbách v roce 1925 neuspěla, zatímco volební zisk Zemské křesťansko-socialistické strany sice poklesl, ale dále si zachovala výraznou parlamentní reprezentaci. Před parlamentními volbami v roce 1929 strana vytvořila alianci s dalšími dvěma menšinovými politickými formacemi (Maďarská národní strana a Spišská německá strana). Tato koalice pak opětovně úspěšně kandidovala i v parlamentních volbách v roce 1935. Po nich docházelo k dalšímu sbližování Zemské křesťansko-socialistické strany a Maďarské národní strany, které vyústilo v červnu 1936 ve vznik Sjednocené maďarské strany.[2]

Mezi jejími voliči nebyli jen etničtí Maďaři, ale i někteří etničtí Slováci naklonění uherské státní myšlence a maďarské kultuře (maďaróni). Například poslanec Ján Dobránsky projevy v parlamentu přednášel ve slovenštině. Byl ovšem stoupencem samostatného východoslovenského národa (takzvaní Slovjaci) a jako oficiální jazyk prosazoval šarišské nářečí.[3] V komunálních volbách strana pravidelně získávala v některých obcích (Košice) vyšší podíl hlasů, než by odpovídalo národnostnímu podílu maďarského etnika.[4]

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Poslanecká sněmovna

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1920 139,355 2.3
5/281
11.. Opozice
1925 85,777 1.2
4/300
1 14. Opozice
19291 257,231 3.5
6/300
2 12. Opozice
19351 291,831 3.6
4/300
2 11. Opozice
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1920 100,371 1.9
2/150
12.
1925 85,777 1.4
2/150
0 14.
19291 233,772 3.6
4/150
2 12.
19351 259,832 3.6
3/150
1 11.

1 Ve volbách 1929 a 1935 kandidovala Zemská křesťansko-sociální strana v koalici s Maďarskou národní stranou a Spišskou německou stranou. V tabulce jsou uvedeny hlasy pro koalici jako celek, mandáty pouze pro OKSZP.

  1. Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. Dále jen: Politické strany. 
  2. Politické strany, s. 926–932
  3. DOBRANSKÝ JÁN [online]. schematizmus.estranky.sk [cit. 2011-10-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 3. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1. S. 136–138.