Přeskočit na obsah

Zbyněk Stanjura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Zbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura (4. února 2014)
Zbyněk Stanjura (4. února 2014)
15. ministr financí ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdkyněAlena Schillerová
14. ministr dopravy ČR
Ve funkci:
12. prosince 2012 – 10. července 2013
Předseda vládyPetr Nečas
PředchůdcePavel Dobeš
NástupceZdeněk Žák
1. místopředseda ODS
Úřadující
Ve funkci od:
18. ledna 2020
PředchůdkyněAlexandra Udženija
7. a 9. předseda Poslaneckého klubu ODS
Ve funkci:
11. května 2011 – 18. prosince 2012
PředchůdcePetr Tluchoř
NástupceMarek Benda
Ve funkci:
6. listopadu 2013 – 13. prosince 2021
PředchůdceMarek Benda
NástupceMarek Benda
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Ve funkci:
29. května 2010 – 28. srpna 2013
Zastupitel Moravskoslezského kraje
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 2. prosince 2011
3. primátor Opavy
Ve funkci:
12. listopadu 2002 – 23. listopadu 2010
PředchůdceJan Mrázek
NástupceZdeněk Jirásek
Zastupitel města Opava
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 11. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanská demokratická strana (od 1991)
Narození15. února 1964 (60 let)
Opava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťHana Malurová
SídloOpava
Alma materMendelovo gymnázium (1978–1982)
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (1982–1987)
Profesepolitik
Webová stránkawww.stanjura.cz
CommonsZbyněk Stanjura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk Stanjura (* 15. února 1964 Opava) je český politik, od prosince 2021 ministr financí ČR ve vládě Petra Fialy, v letech 2012 až 2013 ministr dopravy ČR v Nečasově vládě, od roku 2010 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a v letech 2011 až 2021 s přestávkou v době vládního angažmá i předseda Poslaneckého klubu ODS. Od roku 2020 je též 1. místopředsedou ODS, v letech 2000 až 2011 byl zastupitelem Moravskoslezského kraje a v letech 2002 až 2010 primátor Opavy.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Opavě, dále pokračoval na elektrotechnické fakultě VUT Brno, obor elektronické počítače. Většinu svého dětství prožil v opavské městské části Malé Hoštice.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2002–2010 byl primátorem Opavy. Od roku 2000 do roku 2011 byl zastupitelem Moravskoslezského kraje a v letech 2000–2008 byl členem rady kraje. V uvedených letech také předsedal klubu krajských zastupitelů zvolených za ODS. Je členem Výkonné rady ODS z titulu funkce předsedy poslaneckého klubu. V letech 2000–2017 byl předsedou Regionálního sdružení ODS Moravskoslezského kraje. V roce 2017 již v rámci primárek kandidoval pouze na místopředsednický post, který v březnu 2017 na regionálním sněmu také získal. Byl místopředsedou Svazu měst a obcí České republiky a také předsedou Euroregionu Silesia.

Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl zvolen ve volbách 2010 v Moravskoslezském kraji ze čtvrtého místa kandidátky.[1] V komunálních volbách v říjnu 2010 ODS v Opavě pod Stanjurovým vedením získala jen 9 mandátů v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu a po letech ve vedení města skončila v opozici. Dne 11. května 2011 byl zvolen předsedou poslaneckého klubu ODS.[2] Po parlamentních volbách v roce 2013 a 2017 funkci obhájil. [3]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Moravskoslezském kraji jako lídr ODS [4] a byl zvolen poslancem. Na začátku listopadu 2013 pak byl zvolen předsedou Poslaneckého klubu ODS.[5]

V komunálních volbách v roce 2014 se pokoušel obhájit za ODS post zastupitele města Opavy, ale neuspěl (stal se pouze prvním náhradníkem).[6]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Moravskoslezském kraji [7] a šéfem (předsedou volebního štábu) volební kampaně občanských demokratů. Získal 3 648 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance. [8] Dne 24. října 2017 se stal staronovým předsedou Poslaneckého klubu ODS.[9]

Na 29. kongresu ODS v Praze v lednu 2020 byl zvolen 1. místopředsedou strany. Získal 322 z 500 odevzdaných hlasů. Jeho předchůdkyní ve funkci byla Alexandra Udženija.[10]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Moravskoslezském kraji[11] a byl opět zvolen poslancem.[12] Následně se opět stal předsedou Poslaneckého klubu ODS.[13] Funkci opustil v prosinci 2021, nahradil jej v ní Marek Benda.[14]

V listopadu 2021 se stal kandidátem ODS na post ministra financí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[15] V polovině prosince 2021 jej do funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[16]

Na 30. kongresu ODS v dubnu 2022 získal 477 z 525 odevzdaných hlasů, čímž obhájil funkci prvního místopředsedy strany.[17] Se ziskem 383 hlasů od 527 přítomných delegátů funkci obhájil také na 31. kongresu strany v dubnu 2024.[18]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2007, tedy i v době kdy byl radním a později primátorem Opavy, vlastnil třetinový podíl ve firmě Eskon, i když tvrdil, že jej prodal již v roce 2002. Firma získávala zakázky i od města Opavy. Od roku 2007 je jedinou vlastnicí Eskonu Stanjurova manželka Hana Malurová. Server Aktuálně.cz dává prodej podílu ve firmě manželce do souvislosti s tehdy schváleným zákonem o majetkovém přiznání, který nařizoval primátorům zveřejňovat své majetkové poměry.[19] Eskon v minulosti nezveřejňoval informace v obchodním rejstříku, nesplnění povinnosti zdůvodňoval administrativním nedopatřením.[20] Výroční zprávy byly v roce 2011 dodatečně zveřejněny. V době Stanjurova působení v čele opavského magistrátu byl jeho tehdy jedenasedmdesátiletý otec Vilibald Stanjura jednatelem městské firmy Technické služby. Jako jednatel působil ve společnosti od roku 1995, tedy již 3 roky před tím, než se stal Zbyněk Stanjura zastupitelem města.[21]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty. volby.cz [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-51821630-tluchor-padl-poslance-ods-povede-necasuv-favorit-zbynek-stanjura
  3. ↑ Ing. Zbyněk Stanjura. www.psp.cz [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Němcová chce být superlídrem ODS, Kubu ve středních Čechách nechtěli. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-09-02 [cit. 2013-09-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Poslance ODS povede Stanjura. Své šéfy už mají všechny poslanecké kluby. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-11-06 [cit. 2013-11-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Moravskoslezský kraj, Okres: Opava, Obec: Opava, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Krajští volební lídři ODS, Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2017 [online]. ODS [cit. 2017-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. 
  8. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Moravskoslezský kraj, Strana: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Fiala vyloučil toleranci menšinové vlády ANO. Poslance ODS povede Stanjura. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-24 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Fiala obhájil post předsedy ODS. Křeslo místopředsedy po Tošenovském dostal Vondra. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-18 [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kandidátní listina pro: Moravskoslezský kraj [online]. SPOLU, 2021 [cit. 2021-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Sněmovní klub ANO povede Schillerová. Vystřídá dlouholetého šéfa poslanců Faltýnka. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-12 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Benda vystřídal Stanjuru na pozici šéfa poslaneckého klubu ODS. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-12-13 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volba místopředsedů - 30. kongres – ODS [online]. Občanská demokratická strana [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ ČTK. ŽIVĚ: Tisková konference vedení ODS po kongresu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ NETOČNÝ, Tomáš. Šéf poslanců ODS přiznal, že o své firmě neříkal pravdu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 30.5.2011, rev. 30.5.2011. Dostupné online. 
  20. ↑ NETOČNÝ, Tomáš. Šéf poslanců ODS zatáhl ve firmě roletu, jeho žena také. Aktuálně.cz [online]. Economia, 23.5.2011 [cit. 30.5.2011]. Dostupné online. 
  21. ↑ MOTÝL, Ivan. Prorodinný primátor. Týden. 13.9.2010, čís. 37, s. 14–15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vláda Petra Fialy
Předseda vlády
Petr Fiala (jmenován 28. listopadu 2021, ODS)
Členové v den jmenování vlády
17. prosince 2021
Vít Rakušan (1. místopředseda vlády, vnitro, STAN) • Marian Jurečka (místopředseda vlády, práce a sociální věci, do 3. ledna 2022 pověřen vedením zemědělství, od 1. listopadu 2022 do 10. března 2023 pověřen vedením životního prostředí, od 1. října 2024 do 7. října 2024 pověřen vedením místního rozvoje, KDU-ČSL) • Ivan Bartoš (místopředseda vlády pro digitalizaci, místní rozvoj, Piráti – odvolán 30. září 2024) • Vlastimil Válek (místopředseda vlády, zdravotnictví, TOP 09) • Zbyněk Stanjura (finance, ODS) • Jan Lipavský (zahraniční věci, do 1. října 2024 Piráti, od 1. října 2024 nezávislý) • Pavel Blažek (spravedlnost, ODS) • Martin Baxa (kultura, ODS) • Jozef Síkela (průmysl a obchod, nestraník za STAN – demise 7. října 2024) • Petr Gazdík (školství, STAN – demise 29. června 2022) • Jana Černochová (obrana, ODS) • Martin Kupka (doprava, ODS) • Anna Hubáčková (životní prostředí, nestraník za KDU-ČSL – demise 31. října 2022) • Helena Langšádlová (věda, výzkum a inovace, TOP 09 – demise 5. května 2024) • Michal Šalomoun (legislativa, předseda Legislativní rady vlády, nestraník za Piráty – demise 11. října 2024) • Mikuláš Bek (evropské záležitosti, STAN)
Členové jmenovaní později
3. ledna 2022
Zdeněk Nekula (zemědělství, KDU-ČSL – demise 28. června 2023)
29. června 2022
Vladimír Balaš (školství, STAN – demise 4. května 2023)
10. března 2023
Petr Hladík (životní prostředí, KDU-ČSL)
4. května 2023
Mikuláš Bek (školství, STAN) • Martin Dvořák (evropské záležitosti, STAN)
29. června 2023
Marek Výborný (zemědělství, KDU-ČSL)
16. května 2024
Marek Ženíšek (věda, výzkum a inovace, TOP 09)
8. října 2024
Petr Kulhánek (místní rozvoj, navržen STAN) • Lukáš Vlček (průmysl a obchod, STAN)
Vláda Petra Nečase
Předseda vlády
Petr Nečas (jmenován 28. června 2010, ODS)
Členové v den jmenování vlády
13. července 2010
Karel Schwarzenberg (1. místopředseda vlády, zahraniční věci, TOP 09) • Radek John (místopředseda vlády – odvolán 20. května 2011, vnitro – odvolán 21. dubna 2011, VV) • Alexandr Vondra (obrana – odvolán 7. prosince 2012, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS – odvolán 27. června 2012) • Martin Kocourek (průmysl a obchod, ODS – odvolán 14. listopadu 2011) • Pavel Drobil (životní prostředí, ODS – odvolán 21. prosince 2010) • Ivan Fuksa (zemědělství – odvolán 4. října 2011, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, TOP 09) • Leoš Heger (zdravotnictví, TOP 09) • Jaromír Drábek (práce a sociální věci – demise 31. října 2012, TOP 09) • Jiří Besser (kultura, nestraník za TOP 09 – odvolán 16. prosince 2011) • Vít Bárta (doprava, VV – odvolán 21. dubna 2011) • Josef Dobeš (školství, VV – odvolán 30. března 2012) • Kamil Jankovský (místní rozvoj, VV/LIDEM)
Členové jmenovaní později
17. ledna 2011
Tomáš Chalupa (životní prostředí, ODS)
21. dubna 2011
Jan Kubice (vnitro, nestraník) • Radek Šmerda (doprava, nestraník – odvolán 1. července 2011)
1. července 2011
Karolína Peake (místopředsedkyně vlády, obrana – jmenována 12. prosince 2012, odvolána 20. prosince 2012, VV/LIDEM) • Pavel Dobeš (doprava, VV/LIDEM – demise 3. prosince 2012)
6. října 2011
Petr Bendl (zemědělství, ODS)
16. listopadu 2011
Martin Kuba (průmysl a obchod, ODS)
20. prosince 2011
Alena Hanáková (kultura, nestraník za TOP 09)
2. května 2012
Petr Fiala (školství, nestraník)
3. července 2012
Pavel Blažek (spravedlnost, ODS)
16. listopadu 2012
Ludmila Müllerová (práce a sociální věci, TOP 09)
12. prosince 2012
Zbyněk Stanjura (doprava, ODS) • Petr Mlsna (bez portfeje, nestraník za LIDEM)
19. března 2013
Vlastimil Picek (obrana, nestraník)
Ministři financí České republiky
1992–20012001–20092009–20172017–dosud
Ministerstvo financí České republiky
Ministři dopravy České republiky
1993–20002000–20102010–20142014–dosud
Ministerstvo dopravy České republiky
Předsedové poslaneckého klubu ODS
Občanská demokratická strana
Primátoři Opavy
1990–1994: Jiří Staněk • 1994–2002: Jan Mrázek • 2002–2010: Zbyněk Stanjura • 2010–2014: Zdeněk Jirásek • 2014–2015: Martin Víteček • 2015–2018: Radim Křupala • 2018–dosud: Tomáš Navrátil
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zbyněk_Stanjura&oldid=24325192“