Zapis

Zapis (srbsky запис) či zavetina je obřad prováděný v srbském lidovém křesťanství spočívající ve vyrytí kříže do posvátného stromu, zpravidla dubu, případně ořešáku, jež je také nazýván zapis. Takový strom musel být velký a plodný a bylo zakázáno ho kácet, lámat jeho větve a sbírat jeho plody – a to ani poté co uschl. Rituál byl prováděn na počátku léta a zahrnoval procesí s křížem, ikonami a písněmi.^[1]^[2]

N. I. Tolstoj popsal podobu obřadu v šumadijské vesnici Stari Kostolac, který zahrnoval procesí s velkým křížem vedené knězem či chlapcem, již byli následováni krestnjoši/krstonoši – chlapci v červených košilích a hospodáři. Krestnjoši se omývali vodou z řeky – často byli pokropeni ženami jež procesí doprovázely, a třikrát obešli chrám, poté došli k třem zapisům na vinohradu a nakonec opět třikrát obešli posvátný strom. Ze zapisu bylo poté knězem vyříznuto staré znamení, uděláno nové, jež bylo pokapáno voskem, pokropeno vínem a svěcenou vodou a nakonec kněz přečetl modlitbu a rozdělil obřadní kolač.^[1]

Obřady zapisu byly doprovázeny rituálními rvačkami mladíků, jež se podobají soubojům zajišťujícím plodnost jež jsou známy z celé Evropy. Celý obřad měl pravděpodobně zajistit dobrou úrodu, čemuž napovídá sbírání klasů krestnjoši z nichž pak byly pleteny věnce jež se věšely na zapis, do domů a chlévů, nebo písně jež je doprovázely. Zároveň se tu objevuje souvislost s mrtvými – ženy chlapce obdarovávaly bílými kapesníky, zrcátky a fotografiemi svých zesnulých. Rituální bitky při zapisu tak připomínají novgorodské souboje o Perunovu palici, kostromovské souboje nebo extatické bitky furlanských benandantů.^[1]

Slavista Michal Téra se domnívá, že obřad byl původně spojen s Perunem a jeho funkcí nositele oplodňujícího deště a spojuje jej s popisem uctívání dubu, jež nechal svatý Cyril pokácet načež se v noci spustil prudký déšť, jež je obsažen v legendě Život Konstantinův.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 211–213.
↑ AGAPKINA, T. A. Словенска митологија: енциклопедијски речник [Slovenska mitologija: enciklopedijski rečnik]. Bělehrad: Zepter Book World, 2001. ISBN 86-7494-025-0. S. 189–190.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zapis na Wikimedia Commons

[Téra-1] TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 211–213.

[2] AGAPKINA, T. A. Словенска митологија: енциклопедијски речник [Slovenska mitologija: enciklopedijski rečnik]. Bělehrad: Zepter Book World, 2001. ISBN 86-7494-025-0. S. 189–190.

[1]

[2]