Z39.50
Z39.50 je protokol pro vyhledávání v textových databázích. Jde o stavový protokol mezi klientem a serverem. Teoreticky je dosti komplikovaný, má mnoho volitelných parametrů. Může být provozován i dálkově, původně byl navržen pro komunikaci pomocí X.25 protokolů, později byl přizpůsoben na protokoly TCP/IP. Je standardizován ANSI/NISO[1] jako standard Z39.50[2] a ISO 23950.
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]Je hojně využíván v knihovních systémech pro dálkové prohledávání. Pracuje pomocí posloupností příkazů: Inicializace, Vyhledání, Ohlášení počtu výsledků, Převzetí výsledků, Ukončení. Příkazy mezi Inicializací a Ukončením se mohou v cyklech opakovat, přitom se přenášejí datové bloky PDU. Obecnost Z39.50 protokolu v určitém knihovním systému se omezuje výběrem jen určitých funkcí a atributů, čímž se vytváří tzv. profil. Jeden z nejrozšířenějších je profil Bath.[3] Veřejných serverů poskytujících služby protokolu Z39.50 je ve světě několik tisíc[4] (většinou větší knihovny). Robustnější knihovní systémy poskytují Z39.50 klienta i server, který je napojen na vnitřní databázi fondu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.niso.org [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-12.
- ↑ http://www.loc.gov/z3950/agency/Z39-50-2003.pdf
- ↑ http://old.stk.cz/ZIG/Bath2.doc
- ↑ Archivovaná kopie. ngl.gcg.ac.uk [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MICHAEL, James; HINNENBUSCH, Merk. From A to Z39.50 A Networking Primer. 1.. vyd. Birmingham: Packet Publishing Ltd. 90 s.
