Záložník (vojsko)

Jako záložník (rezervista) bývá označován voják, který po ukončení aktivní služby v armádě (popř. základní vojenské služby) i nadále zůstává v pohotovosti pro případné nasazení ve válečném konfliktu. Česká republika má vlastní aktivní zálohy.

Historický vývoj

Pojem záložník ve střední Evropě poprvé získal důležitost až po pruské porážce v bitvách u Jeny a Auerstedtu. Napoleon Bonaparte totiž Prusko donutil k drastické redukci armády, která nesměla mít více než 42 000 mužů.

Systém armády byl reformován tak, že předpokládal krátký vojenský výcvik rekrutů, kteří se následně stali rezervisty a byli nasazeni až ve válce. Takto bylo možno výrazně snížit řady armády, ač se její vojenská síla nijak dramaticky nesnížila.

Za Rakouska-Uherska byl vojenský záložník označován termínem dovolenec nebo stálý dovolenec. Dovolenec nedostával plat a musel každou změnu bydliště ohlásit obecnímu představenému. Dále musel plnit řadu dalších povinností.^[1]

Reference

↑ Zákony a nařízení ve věcech obecní a okresní samosprávy na ten čas platné v království Českém, 1874, 1. díl, vyd. Ed. Grégr, Praha, s. 113

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu záložník na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo záložník ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Záložník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zákony a nařízení ve věcech obecní a okresní samosprávy na ten čas platné v království Českém, 1874, 1. díl, vyd. Ed. Grégr, Praha, s. 113

[1]