Přeskočit na obsah

XOSL

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

xOSL (Extended Operating System Loader) je v informatice název pro zavaděč (bootloader) jádra operačního systému. Jádro je zavaděčem načteno z pevného disku (nebo z diskety) do operační paměti a následně je mu zavaděčem předáno řízení (jádro začne být vykonáváno procesorem počítače). xOSL byl původně vyvíjen Geurtem Vosem.

Základní popis

[editovat | editovat zdroj]

xOSL poskytuje grafické uživatelské rozhraní, které umožňuje uživateli nastavení a spouštění počítače do některého z 24 různých operačních systémů. Omezení na 24 systémů je dáno fyzickou velikostí dostupného prostoru. Teoreticky by program mohl podporovat nekonečný počet operačních systémů.[1] xOSL je zavaděč, který se neváže na žádný konkrétní operační systém.

Rozhraní xOSL se instaluje a odinstaluje velmi snadno. Program xOSL představuje velmi malé riziko trvalého poškození stávajících dat. Odebrání programu (resp. přepsání MBR na pevném disku) může být provedeno DOSovým příkazem fdisk (FDISK /MBR). Zavaděč je tak nahrazen generickým DOS zavaděčem. Obecně xOSL sídlí na vlastním diskovém oddílu s FAT32, který vyžaduje méně než 2 MB prostoru, a proto nekoliduje s ostatními daty na disku. Boot sektor na začátku diskového oddílu (nebo na disketě) je možné v DOSu obnovit do generické podoby příkazem SYS.

V systému Windows může být po spuštění do záchranného režimu z instalačního CD/DVD zavaděč xOSL přepsán na generický Windows zavaděč příkazem FIXMBR nebo FIXBOOT.

xOSL je volně šiřitelný software pod licencí GPL. Projekt byl vyvinut Geurtem Vosem mezi lety 1999 a 2001. V jeho počáteční tvorbě byl rozložen na čtyři hlavní a dvě menší úpravy.

Od svého vzniku xOSL verze 1.0.0, podstoupil zásadní změny ve ver. 1.1.0, 1.1.1, 1.1.2 a 1.1.3. Tyto revize přinesly významné změny od jeho předchůdce a byly představeny nové funkce programu. Tyto funkce se pohybovaly od drastického vylepšení uživatelského rozhraní pro lepší kompatibilitu na různých hardwarových platformách.

XOSL ver. 1.1.4 a 1.1.5 pouze představila vylepšení stávajících funkcí a byly opraveny funkce, které měly být funkční již v jejich předchůdci. Ačkoli jejich zlepšení nebyly významné, přece jen sloužily ke stabilizaci vývoje protokolu, a jsou to nejvíce podobné revize k dnešnímu dni. Tento projekt byl pozastaven a dále se nerozvijí. Poslední verze vyšla v roce 2001, kdy od vývoje bylo upuštěno. xOSL ale zůstal po celou dobu volně ke stažení, dá se použít i pro dnešní operační systémy.

Další vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Přes absenci aktivního vývoje programu si nadšená komunita uživatelů xOSL začala vyměňovat nápady a projekt žije pomocí Yahoo! skupin a dalších podpůrných stránek na Internetu. Tyto skupiny se staly základem „xOSL Kultury“. xOSL skupiny byly podporovaných dalšími zkušenými členy a xOSL poté získalo úspěch. Časem byly původní xOSL webové stránky zrušeny a to odrazilo na mnoha místech a to zejména v pokračování vývoje.

Kult oddaných uživatelů (vývojářů) xOSL ale dal důvěryhodnost k názoru, že budoucí vývoj je nevyhnutelný. Jiné zavaděče, jako LILO a GRUB byly sice dobré a účinné, ale xOSL přežil i přes to, aniž by prošel vývojem nebo vydáním platformy jakéhokoliv druhu.

Během této doby došlo k velmi málo vylepšením, většina z nich byla poměrně bezvýznamná. Jedno z takových vylepšení dávalo uživateli možnost měnit tapety a obraz, který se zobrazí při startu, a stejně jako většina ostatních revizí, nepřidala do programu další základní funkce.

Jiné úpravy zahrnovaly překlad xOSL do několika různých jazyků, včetně němčiny, češtiny a francouzštiny.

V reakci na poptávku po aktualizovaném xOSL, John Marlowe pracoval na vývoji softwaru, který nesl název xOSL2. Projekt přidal podporu CD, což měl ve skutečnosti i xOSL. Vizuálně i funkčně je produkt v zásadě beze změny, kromě spouštěcí obrazovky, která nese logo xOSL2 namísto klasických xOSL. Žádná významná vylepšení nebyla zavedena kromě zjednodušení procesu instalace CD. Vývoj této verze xOSL2 zřejmě přestal a na internetových stránkách již není k dispozici.

xOSL-OW je Open Watcom port xOSL. xOSL je vyvinut Geurtem Vosem pomocí Borland C 3.1, zatímco xOSL-OW je založen na Open Watcom verze 1.8. xOSL-OW Open Watcom Port umožňuje budoucí rozvoj xOSL použitím Open Source vývojářských nástrojů.

xOSL-OW nemá žádné nové funkce v porovnání s xOSL, ale lepé se přizpůsobuje konkrétnímu hardware počítače. Ve skutečnosti problémy stability s xOSL na některých platformách PC byly důvodem pro přenesení xOSL na Open Watcom.

Příklady problémů se stabilitou na konkrétní PC hardware jsou:

  • Spuštění Ranish Partition Manager uvnitř xOSL manageru (Ctrl-P), výsledek je že nereaguje klávesnice.
  • Zavedení do Smart Boot Manager (použito na podporu bootování z CD/DVD) vyústí v nereagování klávesnice.
  • Zavedení Linuxu pomocí xOSL manageru není úspěšné, protože nereaguje klávesnice, důvodem je že po startu manažer xOSL předá řízení procesu zavádění Linuxu.

Kompatibilní souborové systémy

[editovat | editovat zdroj]

V současné době je xOSL schopný bootovat různé operační systémy z různých souborových systémů. Patří mezi ně:

Shrnutí vlastností

[editovat | editovat zdroj]

Mezi důvody proč má xOSL úspěch patří jeho kompaktní rozměry. Jeho primární umístění je v MBR (master boot record), kde se odkazuje na položky na fyzickém pevném disku pro jeho GUI a další funkce. xOSL nevyžaduje žádné další dělení. FAT32 disk, na němž je xOSL umístěn nemusí být na prvním oddíl disku.

Mezi další vlastnosti patří:

  • Grafické uživatelské rozhraní.
  • Kompletní okenní systém s podporou myši a klávesnice.
  • Rozlišení až 1600×1200.
  • Nastavitelná rychlosti myši.
  • Sada barevných schémat.
  • Několik možností nastavení barev.
  • Heslem chráněná konfigurace bootování a nastavení.
  • Volby Restart/Start/Vypnout.

Funkce pro zavedení systému:

  • Až 24 spouštěcích položek.
  • Podporuje skrývání diskového oddílu systémem Microsoft Windows.
  • Ukládání dalších klíčů před startem.
  • Automatické bootování (s timeoutem).
  • Automatický start posledního operačního systému.
  • Ochrana heslem za zaváděcí položkou.
  • Boot master boot record na každém disku.
  • Bootovat DOSu a Windows 9x z libovolného disku.
  • Klávesová zkratka pro spouštěcí položku.
  • Podpora pro pevné disky větší než 8 GB.
  • Koexistuje s prakticky jakýmkoliv jiným boot manažerem.
  • Spustí Ranish Partition Manager 2.38 beta 1.91 (ver. 1.1.5 a vyšší).
  • Ochrana MBR před viry.

Vývoj XOSL je téměř úplně závislý na jednotlivých uživatelských příspěvcích a zapojení komunity.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]